Článek
„Po tak bojácném výkonu se ani zachránit nemůžeme. Nezbývá mi, než se všem brněnským fotbalovým fanouškům omluvit. Za hráče, samozřejmě. Ale se soupeři, kteří jsou na tom jako my, se bez odvahy uspět nedá. A nám scházela a schází," bral Pivarník jako fakt, že po šesti letech Brno ligovou scénu opustí.
Manko na čtrnáctou příčku znamenající záchranu narostlo po remíze Jihlavy s Mladou Boleslaví na šest bodů, los čtyř závěrečných kol nevěstí pro Brno také nic dobrého.
„Přitom jsme měli zápas s Duklou v rukou. Navíc jsme šli do vedení," dost dobře nechápal brněnský kouč proměnu, která po vedoucím gólu Michala Škody přišla.
„Také tomu nerozumíme. Přestali jsme hrát, nejspíš jsme se po vstřelené brance uspokojili. V zápase o záchranu není možné dělat chyby, jakých jsme se dopouštěli. Vždyť při vyrovnávací brance jsme nechali jít Holíka samotného na naši bránu," nebránil se trenérově kritice Miloš Kratochvíl ani nikdo z jeho spoluhráčů.
Není to o fotbalu, ale i o hlavách, zní z Brna
„Není to o fotbalovém kumštu, ale o našich hlavách. Dukla byla jedním z nejhorších mužstev, s nimiž jsme hráli, jenže my byli ještě horší."
Brno zůstalo s dvaceti body uvězněno v tabulce na poslední příčce a přes všechny přísahy hráčů, že ještě není nic ztraceno, pokud vyhrají zbývající čtyři utkání, mu zní rekviem. Vrátí se tam, odkud před šesti sezónami do nejvyšší soutěže postoupilo.
„Chybí nám odvaha, zkušení třicátníci nejsou schopni podobné zápasy zvládnout, natož pomoci mladým kolem sebe. Tohle se nezmění, protože ani hráči nejsou schopni se změnit, takže nemá smysl se bavit o záchraně," bral Pivarník sestup jako holý fakt.
„Dokud šance je, budeme bojovat. Jenže to si říkáme pořád a nevidím, že by tomu tak bylo," hlesl Kratochvíl. „Musíme v záchranu pořád věřit, ale také pro ni musíme udělat něco úplně jiného, než jsme předvedli v utkání s Duklou."
