Článek
Přáli jste si hodně narazit ve finále právě na bratrův tým?
Hynek: Když se povedlo postoupit nám, hodně jsem chtěl, aby to dotáhly i Pardubice, a mohl jsem tak v nejdůležitějších zápasech kariéry nastoupit proti staršímu bráchovi. Finálové zápasy tak pro mě budou mít daleko větší náboj, než kdybychom hráli s Libercem.
Tomáš: „Den před naším šestým semifinálovým zápasem jsem mluvil s rodiči a říkali, jak jsou rádi, že se tam Hynek s Brnem dostal. Tak jsem jim slíbil, že budeme makat, aby nám to taky vyšlo. Teď naši snad mohou být na své kluky pyšní.
Komu budou vůbec rodiče fandit?
Hynek: Mamka s taťkou nás v našem hokejovém snažení všemožně podporují, takže asi nechají finále volný průběh a budou mít jistotu, že jeden z jejich synů bude šampión.
Tomáš: Většinou fandí podle toho, kam z domova na zápas jedou. Když vyrazí do Brna, fandí Kometě. Když do Pardubic, tak zase nám, takže bych to viděl 4:3 pro nás, když máme ten sedmý zápas doma.
Budete mít s bratrem v hledišti vedle rodičů i hodně známých a kamarádů?
Hynek: V Pardubicích jich bude asi dost. Pocházíme totiž z padesát kilometrů vzdálené Chotěboře. U mě v Brně to bude asi horší. Přece jen je to od nás do Brna dál a navíc sehnat sem lístky je mnohem obtížnější.
A na čí stranu se při fandění přikloní nejmladší z bratří Zohornů Radim, který hraje za dorost Havlíčkova Brodu ?
Hynek: Tak to fakticky netuším, bude asi držet pěsti oběma. Bráchu šampiónem bude mít určitě, ale mně je jasné, že vítěz finále bude při rodinných setkáních na koni. Tomáš ale už jednu zlatou medaili má z roku 2010, takže teď je řada na mně.
Tomáš: Když mám jednu, tak mohu mít i druhou (úsměv). Nejmladší bráška je rád, že jsme ve finále oba. Může být ale z celé rodiny asi nejspokojenější. Pohár uvidí každopádně a na mistrovské oslavě taky bude, takže jemu vlastně nehrozí žádné zklamání.
Máte už zkušenost ze vzájemných soubojů v základní části, jaké to vlastně je jít na ledě proti vlastnímu bratrovi?
Hynek: Samozřejmě je to trochu odlišné, než když narazíte na jakéhokoli jiného protihráče. Člověk si to na zlomek vteřiny uvědomí, na žádný pořádný střet třeba u mantinelu ještě nedošlo.
Play-off bývá hodně vypjaté, šli byste proti sobě i do bitky?
Tomáš: Určitě bychom se na ledě nepoprali, jsme přece jen bráchové.
Hynek: Rvát se s ním fakt nechci, máme mezi sebou velmi dobré vztahy, ale žádné úlevy ode mě na ledě mít rozhodně nebude. Tomáš: To já mu taky nic nedaruji, ani neslevím.
Už jste si spolu stihli před finále zavolat?
Hynek: Hned v úterý večer mi brácha poslal esemesku, že se máme na co těšit. Já mu o víkendu zavolám, že to bude přesně naopak a uvidíme se pak až v pondělí v pardubické hale.
Tomáš: Naposledy jsme se potkali 3. února, když hrálo Brno v Pardubicích ještě v základní části. Ale voláme si docela často, nebo si píšeme a u toho probereme spoustu věci. I nějaké to šťouchnutí si neodpustíme.
Dojde mezi vámi na hecování i před finále?
Tomáš: V základní části jsme se vsadili, že kdo z nás získá více kanadských bodů, tak od toho druhého dostane sud piva. Ten jsem vyhrál já a možná pro finále zase něco vymyslíme.
Hynek: Určitě se budeme zase hodně hecovat, ale jestli přijde nějaká sázka, to nevím.
Nelákalo by vás zahrát si společně v jednom týmu?
Hynek: Povedlo se nám to vlastně jen před lety v Chotěboři, kde jsme s hokejem začínali. Nebránil bych se, kdybychom si zahráli spolu i na vyšší úrovni.
Tomáš: Zatím jsme to ale nijak neplánovali, naše hokejové cesty se v jedné kabině od té doby neprotnuly.
Dával vám Tomáš z pozice staršího bratra nějaké hokejové rady?
Hynek: Určitě. Hlavně v počátcích kariéry. Tomáš ale preferuje tvrdý hokej, zatímco já jsem spíš vyznavačem technického pojetí. On má samozřejmě vzhledem ke svému věku i daleko víc zkušeností. Když odešel na čas do Kanady, tak já jsem taky strašně toužil zkusit hokej v zámoří. Zatím se mi to nepovedlo, ale extraligové finále je dostatečnou náhradou.
Tomáš: Hynek hraje poprvé v životě extraligu, hned okusil i play off a je báječné, že došli takhle daleko. Teď ale doufám, že bráchu porazím a jejich cesta skončí!
Hynek: Vítězem chci být já. Přijde mi úplně fantastické, co se teď kolem hokeje v Brně děje. Skoro mě až běhal mráz po zádech, když jsem zjistil, že si Kometa zahraje finále po dlouhých jednačtyřiceti letech.
