Článek
V tabulce produktivity jste první před Jágrem. Na to se vám asi hezky dívá...
Já na to do minulého týdne moc nekoukal, až pak mi volali ruští novináři, že jsem první.
Předtím jste to vážně nevěděl?
Já ruské noviny nečtu, věděl jsem, že dávám hodně gólů a jsem někde v první pětce, to mi říkali kluci v kabině, ale že vedeme s Jardou Jágrem vím vážně až od nich.
Řádí váš útok s Rolinkem a Kudrnou. Tušil jste hned, že si česká formace tak sedne?
Už na začátku sezóny jsme tak hráli, ale trenér nás rozdělil. Když se týmu nedařilo, šel jsem za ním, jestli to zase nechce vyzkoušet, ale pořád to oddaloval. Teď jsme spolu a skvěle se s Tomášem a Jardou doplňujeme.
Když takhle záříte v soutěži nabité hráči se zkušenostmi z NHL, neříkáte se, že byste to měl také ještě za mořem zkusit?
To víte, že si s tou myšlenkou často pohrávám. Ale jsem tu třetí rok, vydělávám dobré peníze... Kdyby mi bylo o pět let méně, neváhal bych, takhle se to ve mě mísí. V létě nějaké nabídka byla, ale asi to nebylo tak žhavé, takže nelituju, že jsem se rozhodl zůstat.
Ani manželka se nepřimlouvá, že by se jí v Americe žilo lépe?
Nemá to tady jednoduché, i když se tu prostředí za dva roky dost zlepšilo. Jsou tu obchodní centra i místa, kam může chodit na aerobik. Ale určitě by byla šťastnější třeba v Los Angeles.
Změnilo se pro vás něco s přeměnou Superligy v Kontinentální ligu?
Není to jiné. Přišlo pár výborných hráčů, Jarda Jágr táhne diváky a je tváří soutěže, ale ta je hodně podobná, úroveň se výrazně nezlepšila.
Ani diváků nepřibylo?
U nás určitě ne, chodí jen na čtyři pět dobrých týmů, ale na ostatní tak tři čtyři tisíce. Ale je pravda, že na jiných stadiónech chodí víc lidí.
Ale přibylo vám cestování, k tomu Liga mistrů... Nejste z toho unavený?
Určitě je toho dost. Za poslední týden jsme dvakrát letěli v noci a do postelí se dostali ráno, kdy už se člověk tak nevyspí. K tomu čekání na letišti, časové posuny... Hrajeme prakticky obden, i s přípravnými utkáními, které se tu hrají také naplno, už máme za sebou asi 35 zápasů. To se musí projevit, i když se snažím hodně spát.
Nechystáte se tedy využít k odpočinku některé reprezentační přestávky?
Když budu pozvaný, přijedu rád, na reprezentaci v sobě najdu sílu vždycky. Člověk nikdy neví, jestli se mu bude dál dařit, klidně dorazím na každý přátelák, když nebudu zraněný.
V minulosti vás klub moc nechtěl pouštět. Toho se nebojíte?
Ještě o tom nikdo nemluvil, zatím prý na klub přišel jen širší seznam hráčů. Sice jsem se v minulé sezóně vrátil s natrženými kolenními vazy, ale věřím, že mě pustí i teď.
Rusko nedávno zasáhlo tragické úmrtí Čerepanova a hned se mluvilo o zlepšení lékařské péče na stadiónech. Zaznamenal jste pokrok?
Když se ta strašná věc stala, hned jsem se ptal našich doktorů, jak to je u nás, a oni říkali, že defibrilátor i další potřebné věci mají hned vedle střídačky, kdyby se nedej Bože něco stalo. Půlka mančaftu teď byla na testech EKG, takže nějaká opatření přijata byla.
