Článek
„Teď už má otec k mé hře méně výčitek, jako malému mně hodně radil a byl opravdu přísný. Vyrůstal jsem vlastně tím, že jsem koukal, jak on hraje hokej, takže každé jeho doporučení mi znělo, jako kdyby mi radil můj vzor," říká Gudas, jenž se narodil v roce 1990, takže tátovo hráčské působení ve Spartě si nepamatuje.
Vybaví si však jeho sezónu v Brně a hlavně pak koncem 90. let pečlivě sledoval na vlastní oči otcovo angažmá ve švédském klubu Troja-Ljungby nebo v německých městech Augsburg či Heilbronn. „Několikrát jsem viděl ještě na kazetách i tátovy slavné zápasy v nároďáku, třeba z olympijského Albertvillu nebo z třiadevadesátého ze šampionátu v Německu," vykládá Radko Gudas s tím, že jeho sportovní cesta tak byla jasně určená.
„Celou dobu jsem se pohyboval mezi hokejisty, nebral jsem ani jinou možnost, že by někdo mohl dělat něco jiného. Pamatuji se, že když jsem chodil někdy do třetí třídy, tak k nám přišla návštěva a já se toho pána automaticky ptal, za koho hraje. On mi říkal, že je zedník a já si celou dobu lámal hlavu, co je to za klub," vypráví se smíchem.
Neřeší, co o něm kdo píše
Když se Leo Gudas před dvanácti lety vydal na trenérskou dráhu a působil v Berouně, Radko nastupoval za dorostence Kladna a jezdili pak společně autem domů „Na cestě jsme pokaždé probrali spoustu věci. Vždycky jsme spolu i trénovali navíc, už tenkrát třeba v oblasti letní přípravy razil trendy, které se teprve nyní prosazují všeobecně," líčí syn a připomíná tátova slova, že je nutné na sobě v létě pořádně makat, aby se mohl zlepšovat. „Vždycky si mě vezme do parády a zlepšujeme, co se dá. Pracujeme na bruslení, práci s holí i na střelbě."
S otcem má dodnes skvělý vztah. „Klidně si můžeme jít sednout spolu na pivo a bavit se o čemkoli, nakonec se ale řeč stejně většinou stočí na hokej, kterému jsme oba propadli," vypráví. Otec Leo se také dost hlasitě ozval, když se o jeho synovi objevovaly v médiích zprávy, jaký že je rabiát, který musel před disciplinárku NHL. „Neřeším, co kdo o mně píše, ale chápu, že rodina doma to nesla těžko," připouští Radko.
„U nás je trendem informovat hlavně o negativních věcech. Někdo napíše nesmysl, co usoudil z jednoho zákroku, než by si něco zjistil. Spousta lidí mě do letošního mistrovství v podstatě neviděla pořád hrát. Zaznamenali jen sestřihy nebo klipy, ve kterých jsem někoho trefil," vykládá Gudas a přiznává, že i tuto schopnost zdědil.
S tvrdou hrou se potatil
„Potatil jsem se, táta taky uměl rozdat ránu. Dodnes se mě spousta lidí na něj ptá." Otec ocenil i potomkův pařížský bodyček na Rantanena. „Říkal mi, že si Fin tam najel dost naivně a já ho načapal ve správný moment," říká Gudas, jenž na MS předvádí i jednu z nejtvrdších a nejpřesnějších ran. Gólovou dělovkou se blýskl proti Bělorusům i Finům, v Paříži mu naměřili rychlost střely přes 150 kilometrů za hodinu.
Už před osmi lety se Gudas mladší vydal do zámoří, otec od roku 2014 také trénuje v cizině. Nejdříve to byly slovenské Piešťany a tuto sezónu vedl rumunskou Csíkszeredu. „Tím, jak má táta práci přes celý rok, tak se za mnou už nedostává ani moc do Ameriky, ale díky mobilům a komunikačním aplikacím se můžeme slyšet denně," prozrazuje. V Paříži se ale otcovy podpory nedočká. „Sem se mu nechtělo, ale do Kolína nad Rýnem slíbil dorazit. Tak i proto se tam musíme na závěr šampionátu probojovat," přiznává.
Dlouho se zdálo, že z hokejových spárů unikne Gudasova mladší sestra Karolína. „Když byla malá, tak krasobruslila, takže jsme měli ze začátku stejný směr. Nakonec u ní ale zvítězily geny po mamince, která zpívala ve sboru Severáček, takže se věnuje spíš hraní a zpívání," říká bratr o muzikálové herečce a zpěvačce, která doma slavila úspěch i na prknech legendárního divadla Semafor.
Mezi Gudasovou sestrou a Neuvirthem přeskočila jiskra
Nakonec i Karolínu ale dostihl hokejový osud, byť poněkud specificky. Když jednou přijela za Radkem do Philadelphie, přeskočila milostná jiskra mezi ní a Gudasovým českým spoluhráčem z kabiny Michalem Neuvirthem. „Teď dospěla k rozhodnutí, že skončí v práci a přestěhuje se do Ameriky definitivně," prozrazuje Radko s tím, že sourozenci mají společný koníček - tancování.
„Já už teď spíš jen pasivně, ale nemám problém vzít manželku na parket," usmívá se Gudas, jehož sestra uspěla jako muzikálová herečka. „Z toho prostředí mám i dost kamarádů. Párkrát jsme byli se ženou i na Broadwayi a třeba Fantom opery je něco, co se tam prostě musí vidět," naznačuje.
Před měsícem se za oceánem narodil možný pokračovatel Gudasova hokejového rodu, Radkův syn Kvído. „V rodině máme už několik generací po sobě netradiční jména, tak jsme to takhle podpořili. Už mě napadlo, že by bylo fajn, kdyby z malého byl také hokejista. Zejména můj děda, který tátu i strejdu k hokeji přivedl a oba v tom hodně podporoval, by z toho měl rozhodne velkou radost," uvažuje 26letý obránce, fanoušky doma nyní přirovnávaný svou vizáží k herci Budu Spencerovi. „Jeho filmy s Terencem Hillem mám docela nakoukané, super dvojka. Takže mě to vlastně lichotí," říká řízný obránce.
Pro sebe už typický plnovous si pěstuje prakticky celou dobu, co hraje v zámoří. „První rok mě sice v klubu nutili holit, ale od té doby mi to na tváři víceméně roste nepřetržitě. Jednou za čas si ale zajdu do holičství nechat si vousy upravit," říká Gudas, jenž má nadšenou fanynku i doma ve své dvouleté dceři Leontýnce. „Malá žije až neskutečně hokejem, pořád chce nosit dres a učí se skandovat, prakticky nevynechá domácí zápas Flyers," usmívá se.
