Článek
"Dostat se do takového klubu je víc, než si člověk může vůbec přát," řekl obávaný kanonýr nedávné minulosti, který dokázal o 131 branek přestřílet svého slavného otce Bobbyho, jenž ukončil kariéru na konci sezóny 1979/80 se 610 góly. Na úterní slavnosti byl také přítomen.
Bobbyho Hulla takto ocenilo Chicago Blackhawks v roce 1983, žádnému jinému otci se synem se v historii zámořského sportu této pocty nedostalo. Ceremoniálu se zúčastnila i dvacítka bývalých spoluhráčů Bretta Hulla. "Nic nelze přirovnat k těm třem rokům, co jsem mohl hrát s tebou. Bylo to nejlepší období mé kariéry," uvedl Adam Oates.
Sutter mu kdysi udělil lekci
Hull zavzpomínal na lekci od Briana Suttera, svého prvního kouče v týmu Blues. Jako nováček si prý tehdy v šatně myslel, že Sutter mu jde říct, jak je rád, že ho může trénovat. "Jenže on mě usadil, dal mi půlhodinovou lekci a já z toho byl pěkně vyjevený. Nejsem si jistý, zda bych tady bez tohoto setkání vůbec byl a Brianovi za to moc děkuji," řekl Hull.
Sutter byl krátce jeho spoluhráčem, než se před sezónou 1988/89 stal trenérem St. Louis. Rychle rozpoznal Hullův talent a označil jej za nejlepšího střelce, kterého viděl v NHL za 30 let v NHL a možná i nejlepšího v její historii, ačkoliv počtem nastřílených branek patří "až" na třetí místo za Wayna Gretzkého a Gordieho Howa.
Hull: Mé srdce ze St. Louis nikdy neodešlo
Hull získal v roce 1991 Hartovu trofej pro nejužitečnějšího hráče sezóny. Dvakrát vyhrál Stanleyův pohár, v roce 1999 s Dallasem a o tři roky později i s Detroitem. Nyní pracuje jako jeden z asistentů prezidenta Dallasu Stars.
"Ode dne, kdy jsem poprvé přijel do St. Louis, měl jsem pocit, jako bych se zde narodil a vyrostl," řekl Hull divákům. "Bohužel jsem zde nemohl také končit s kariérou, ale můžu říct, že mé srdce nikdy neodešlo," dodal dvaačtyřicetiletý rodák z kanadského Belleville. Díky dvojímu občanství mohl reprezentovat USA, s nimiž vyhrál v roce 1996 Světový pohár a dobyl stříbro na olympijských hrách v Salt Lake City 2002.
