Článek
Už jste vstřebal tu změnu?
Je to vážně velký rozdíl, ale teď jsme se už s přítelkyní trochu zabydleli, i když změna to byla fakt veliká. Co se týká hokeje i života, je to hodně jiné oproti Montrealu.
Hokejově jste si ale nepohoršil, pořád jste součástí týmu s nejvyššími ambicemi.
To je pravda, ale pořád je tu cítit určitý rozdíl. Když se člověk podívá, jak se hraje na Východě a na Západě, tak je to pro mě docela změna. Ve finále se ale musí hrát pořád zodpovědně a nejlíp, jak jen to jde. I když oproti Montrealu máme jiný systém a záleží taky hodně na trenérovi.
Kouč Boudreau vám dává v průměru třináct minut na zápas, naposledy jste si zahrál s největší hvězdou týmu Perrym. Ovšem zažil jste i utkání, které jste proseděl na tribuně...
Pro mě to ale bylo těžší spíš na začátku sezóny. Do Montrealu jsem přišel rovnou z Evropy a byl to najednou úplně jiný styl hokeje, než jaký měl člověk nějak zažitý. Ještě teď mi to občas do hry vlítne, ale je potřeba si zvyknout na něco úplně jiného.
V pražském Lvu jste byl minulou sezónu navyklý na stejné spoluhráče v útoku a v Montrealu jste si trochu stěžoval, že z neustálých změn ve složení formací moc nadšený nejste. Už jste se s tím srovnal?
Čím déle tady člověk je, tak se tomu víc a víc přizpůsobuje. Ale to není jen v NHL, ale v jakékoli jiné lize. Na všechno potřebujete trochu času a já už se docela adaptoval.
Pomohlo vám, že jste hrál právě za Montreal, který je považován za nejprestižnější adresu v NHL?
Tam je hokej pro všechny náboženstvím. Ale tady v Kalifornii to taky není špatné. Na to, kolik je tady aktivit a jaké sporty můžou lidi sledovat, je tu docela dobré zázemí fanoušků. Až jsem byl překvapený. Když to srovnáte s Floridou, tak tady je to super. Tam na hokej lidi prostě nechodí, i když prostředí je hodně podobné. Jsem překvapený, že v Anaheimu náš sport hodně berou.
V létě jste měl nabídky od třetiny klubů NHL. Nelitoval jste někdy, že jste se rozhodl právě pro Montreal?
Určitě ne. Chtěl jsem působit právě tam a podařilo se mi to. Zvládl jsem kemp, dostal jsem se nahoru, zahrál jsem si v tak slavném týmu a vyzkoušel jsem si, jaké to je. Rozhodně nelituju, i když jiných možností jsem měl opravdu hodně.
Montrealským fanouškům jste za pár měsíců přirostl k srdci a také dávali dost hlasitě najevo, že vaši výměnu příliš nechápou. Čekal jste takovou podporu?
Každého hokejistu potěší, když se po něm fanouškům zasteskne. Určitě je to lepší, než kdybych odešel a pes by po mně neštěkl. (usmívá se) Jsem rád, že si mě v Montrealu lidi oblíbili.
Ohromil jste tam i skvělými fyzickými testy, jako nováček jste se objevil dokonce na All Star Game. I Tomáš Plekanec říkal, jak to právě na vás jednou v Montrealu bude stát. A najednou bum: Anaheim.
Ten trejd nečekal nikdo, ani já. Pro všechny to bylo velké překvapení.
Zpříjemnil vám ho fakt, že i v Ducks teď máte českého spoluhráče?
Já Toma (Fleischmanna) předtím vůbec neznal, ale lidsky jsme si sedli. Za tu krátkou dobu jsme se hodně skamarádili a trávíme spolu hodně času. Chodíme společně na večeře i na golf.
Což je proti kanadským sněhovým nadílkám určitě posun k lepšímu, ne?
Přítelkyně si to asi užívá víc než já, pro ni je to větší životní změna než pro mě, který stejně nemá moc volna. Máme tady i pejska, takže i z toho hlediska je pobyt v Kalifornii praktičtější.
Anaheim má tradičně velké ambice. Mají Ducks tým na Stanley Cup?
Když je to mužstvo takhle vysoko po celou sezónu, tak touha něco vyhrát je silná. Ono je to klišé, ale v play off se fakt může stát cokoliv. První tým v NHL klidně může vypadnout s osmým. Určitě nechci nic zakřiknout, ale rozhodně se nedá říct, že máme nejlepší šanci proplout skrz play off bez velkých problémů.
