Jak mladý Jágr dostal výchovnou lekci: Z jeho odpovědi jsem byl překvapený, vzpomíná Francis

„Byl jsem zrovna mimo hru kvůli zranění a pamatuju si, že jsme hráli na Long Islandu (proti NY Islanders) a on byl frustrovaný. Věci nešly podle plánu a on dal tu frustraci na střídačce najevo," začíná ve vyprávění pro Calgary Sun dnes čtyřiapadesátiletý Francis, který k Tučňákům přisel z Hartfordu v poslední den přestupního termínu v sezóně 1990/91, té Jágrově premiérové v NHL.

„Po zápase jsem ho popadnul a řekl mu, že si musíme promluvit. Abych byl upřímný, tak náš hovor v podstatě probíhal tak, že jsem mu promlouval do duše. Ne kvůli tomu, abych ho sjel, ale chtěl jsem ho naučit, že je lídr týmu a nemůže se otevřeně projevovat takhle negativně," pokračuje legendární Kanaďan, jenž s kladenským odchovancem odehrál v Pittsburghu osm sezón a dvakrát za tu dobu slavili zisk Stanleyova poháru.

Když Francis svůj proslov uzavřel, byl zvědavý na Jágrovu reakci. „Když takhle někoho deset nebo patnáct minut pucujete, většinou z vás dotyčný nemá radost. Jenže když jsem skončil, řekl mi: ´Tohle jsem potřeboval slyšet, nikdo mi to ještě neřekl. Takže ti mockrát děkuju´," přibližuje muž, jenž v NHL válel dlouhých třiadvacet sezón.

„Tohle ukazuje spoustu o tom, kým je. Touží být lepší a zároveň se chce učit. Tehdy byl mladý a byl to pro něj další krok v určitém procesu. Ale byl jsem překvapený, když jsem slyšel jeho odpověď. Zasloužil uznání, jak to přijal," smeká před tím, jak se Jágr ve svém mladém věku k radám o devět let staršího spoluhráče postavil.

A česká 68 je i po čtvrtstoletí Francisovi vděčná. „Musíte hráče rozdělit do dvou kategorií - podle jejich vlivu na ledě a mimo něj. To jsou dvě rozdílné věci. Je spousta hokejistů, kteří na vás na ledě mají velký vliv a snaží se vám ve hře pomáhat. Ale on (Francis) byl jedním z mála kluků, kteří byli pokaždé gentlemany," říkal Jágr před čtvrtečním duelem jeho Calgary právě proti Francisově Carolině (Plameny prohrály 1:2, Jágr si připsal asistenci).

„Přišlo mi, že vždycky měl vše pod kontrolou. A i když třeba neměl, nikdy jsem to nepoznal, protože to na sobě nedával znát. A přesně takhle byste měli hrát i se chovat v životě. Prostě nebýt ani nahoře ani dole, ať se děje cokoliv," bere si Jágr ze svého někdejšího parťáka příklad.

Po odchodu z Pittsburghu v roce 1998 se Francis s Jágrem ještě šest sezón potkával jako soupeř, než v roce 2004 ukončil aktivní kariéru. „Musel jsem se smát, když jsme se pak (už jakou soupeři), potkávali na rozbruslení a on vtipkoval, že vypadám rychlejší a rychlejší. Pak jsem skončil a pokaždé, když ho vidím na ledě, tak říkám: ´Pokračuj, je skvělé, že jsi pořád tady (v NHL)," uvedl Francis.

A v legraci tvrdí, že před pár lety už coby generální manažer Hurikánů uvažoval, že by Jágra přivedl do svého týmu. Důvod? Aby i nadále zůstal v historických tabulkách NHL před českou hvězdou. „Před nějakým časem jsem žertoval, že někoho od nás za něj vyměníme. Abych ho mohl posadit a nemohl mě v bodech ani zápasech dostihnout," směje se Francis.

V kanadském bodování už je však Jágr od dubna 2015 před ním a brzy jej sesadí i z třetího místa v počtu odehraných zápasů, chybí mu jich pouhých šestnáct. „Není jednoduché hrát v jeho věku, ale on vypadá, že se hokejem pořád baví. Nejsem překvapený, co všechno stále dokáže. On totiž hokej miluje," uzavírá obdivně Francis.