Rubriky:

NHL

Vrána se ve Washingtonu ocitl mezi hvězdami, ale jeho cíle jsou vyšší: Můžu být mnohem lepší, mám to v sobě

22. listopadu 2017 14:58 - Newark

V hledišti měl tátu a proti sobě idol z dětství. Ideální šance se předvést. Jakub Vrána této možnosti využil hned po minutě zápasu NHL s Calgary. Jednadvacetiletý hokejista Washingtonu přebruslil obránce a spoluhráči Ellerovi naservíroval gólovou přihrávku. „Já ale potřebuji dokazovat každý zápas, že sem patřím,“ vykládal český mladík ve službách Capitals.

 

Nick Wass, ČTK/AP

V minulé sezóně už jste sice pár zápasů odehrál, ale jaká byla reakce, když vás trenéři v říjnu šoupli do prvního útoku k ruským hvězdám Ovečkinovi a Kuzněcovovi?

To se upeklo už během kempu, kde jsem s nimi hrál pár zápasů a pak to takhle nechali na začátek sezóny. Dostal jsem velkou příležitost a snažím se udržovat trenérovu důvěru, plnit jeho úkoly a přidávat k tomu i svoji hru. Víc zapadám do týmu a určitě se zlepšuju. Uvidíme, jdu den po dni a snad tu zůstanu celou sezónu.

Jakub Vrána
Narozen 28. února 1996, 183 cm, 80 kg
Útočník Washington Capitals
Působil na Slavii a v Letňanech, kde už ve 14 letech hrál s osmnáctiletými.
V patnácti odešel do Linköpingu
V 16 letech a sedmi měsících se stal nejmladším cizincem v historii švédské Elitserien
Na mistrovství světa do 18 let v roce 2014 byl s 10 body nejproduktivnějším hráčem stříbrného českého týmu a s 8 góly nejlepším střelcem turnaje.
V roce 2014 byl draftován do Washingtonu ze 13. pozice
Za Capitals zatím odehrál 42 zápasů s bilancí 7+7

Co bylo na spolupráci s ruskými útočníky to nejtěžší?

Oba jsou výborní hráči, ale určitě mi to pomohlo, byla to škola. Ovečkin měl skvělý start, střílel hattricky, ale tady se to pořád mění, já se teď snažím, abych měl hlavně větší čas na ledě.

Co po vás trenér přesně chce?

To jsou detaily, které se týkají bránění, nebo hry u mantinelů, na to se tady hodně kouká. Ty se musí dodržovat, no pak se musím hlavně snažit víc střílet.

Je těžké si najít mezi hráči takového kalibru prostor?

Já jsem na tom bruslařsky docela dobře. Chci se tlačit do brány, mít střely, útočit. Být produktivní je pro mě to nejdůležitější, abych ukázal trenérovi, že na to mám.

Pár hráčů z loňského kádru odešlo, takže ta šance je větší?

Já jsem hlavně rád, že tu můžu být. Před rokem nebo dvěma to byl skoro nedobytný tým a nedalo se sem dostat, takže já byl vděčný, že se to okno otevřelo a můžu toho využít. Trošku se to tady omladilo. Máme výbornou partu, mladí sem vnášejí trochu energii.

Cítíte se už tedy jako hráč NHL, nebo vás nejlepší liga světa dokáže pořád něčím zaskočit?

Hrajeme skoro každý druhý den. Je to v tempu, pořád se cestuje a vlastně není čas na něco jiného než na hokej.

Ale ten komfort okolo vám to vyvažuje, ne?

Lidé kolem nás se snaží nám to maximálně ulehčovat, všechno je parádní, jenže ten program je fakt hrozně nabitý.

Váš otec se přijel podívat na pondělní zápas s Calgary, kde jste nastoupil poprvé proti Jaromíru Jágrovi. Jak vám bylo?

Bylo to takové nepopsatelné, odmala na Jágra koukat v televizi a teď si proti němu zahrát, to byl určitě hezký pocit. Vidět ho naživo je něco úplně jiného.

Mladých českých hráčů v NHL není moc, cítíte kvůli tomu zvýšenou zodpovědnost?

Nejtěžší je potvrzovat výkony. Nestačí jen jeden zápas odehrát dobře a pak další špatně, musí se to potvrdit. Já se snažím na sobě pracovat a zlepšovat se, abych byl co nejlepší. Určitě chci ukázat, že umím dávat góly.

Váš spoluhráč z mládežnických reprezentačních výběrů David Pastrňák už to nějakou dobu potvrzuje v Bostonu, i když byl před třemi lety draftovaný až po vás. Nedobírá si vás někdy kvůli tomu?

Přes léto jsme spolu trénovali u stejného kondičního trenéra, ale v Bostonu nebyl ten tým tak nabitý a on dostal ze začátku větší šanci. Pasta je výborný hráč a umí si formu udržet, takže on to potvrdil a udělal si tam jméno. Já to měl jiné u Capitals, kteří stavěli tým na Stanley Cup a kádr byl fakt nabitý. Ta moje šance přišla teď a já chci dokázat, že je tady moje místo.

Dokážete si v tom zápřahu i trochu užít faktu, že jste v NHL?

Jak se sem člověk jednou dostane, tak si musí dávat bacha na všechno, na stravu, na to, jak trénuje, jak spí a připravit tělo k těm nejlepším výkonům. Ale občas je třeba se taky někam podívat. Třeba v Edmontonu je česká restaurace, tak jsem šel s ruskýma klukama Kuzněcovem, Orlovem a Ovečkinem na českou večeři, to bylo docela pěkné. S partou vždycky někam zajdeme, to je ta výhoda v NHL, že se dá podívat do pěkných měst.

Takže držíte hodně s ruskou skupinkou hráčů?

Dá se říct, že jo. Ale i se Švédy, protože jsem tam hrál, tak si občas pokecáme švédsky. Nejvíc srandy je ale s Rusy.

Podle toho, co říkáte, tak máte mnohem větší cíle, než být jen řadovým hráčem.

To je jasný. Hodně lidí mi říká, že jsem na sebe moc tvrdý, ale já si myslím, že můžu být mnohem lepší, že to v sobě mám. Určitě se dá ještě víc přidat. Mám v sobě takový mindset... nastavení, že se chci pořád zlepšovat. Je to hodně o práci, o tom pracovat tvrdě a dosáhnout svých cílů.

K tomu vás vedli doma?

Já byl takový kluk, který pořád někde střílel pukem a míčkama. Máma skoro nemohla spát, my jsme měli dvoupokojový byt, kde pak byly od těch puků díry ve zdi... Ale rodiče mi hodně pomohli, nasměrovali mě. Táta mi pouštěl videa z Nagana, reprezentaci. Máma mě vozila na tréninky, připravovala jídlo. Můj největší životní krok ale byl, že jsem v patnácti odešel do Švédska a osamostatnil se.

Doporučil byste mladým hráčům švédskou cestu?

Já hrál v Letňanech a tam to končilo dorosteneckou extraligou. Junioři pak hráli druhou ligu. Takže jsem byl připravený na Švédsko a určitě jsem se rozhodl správně. Jde o to, jakou má kdo pozici v týmu, ale já tam nešel s tím, že tam zůstanu. Musel jsem ukázat, že jsem lepší než Švédové. A věřil jsem si. Nejde o to odejít tam a říkat si, že tam zůstanete, ale o to předvést, že jste lepší, tak to je.

Tak cílevědomý jste byl odmalička?

Ve škole moc ne, já trávil čas na tréninku, ale měl jsem svoje cíle. Když jsem byl menší, tak se to točilo jen kolem hokeje. Po škole, po tréninku, venku. Já ten sport miluju, ale teď už je to Big Boys Game, hra velkých kluků. A s tím přichází i hodně práce.

Marek Burkert (Newark), Sport.cz, Právo

Zrušit


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Tabulky
  • Kalendář

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..