Článek
Váš návrat ze zámoří se trošku protáhl, čekali jste totiž na vyřízení pasu pro v lednu narozenou dceru. Byly poslední dny hektické?
Byl to jedním slovem masakr. Poslední týden jsme s celou rodinou balili, což bylo hodně stresující. Z Raleigh jsme málem ani neodletěli, stihli jsme to na poslední chvíli. Sice se nám podařilo dobu na vydání pasu zkrátit, stejně jsme ale nevěděli, kdy nám přijde. Kupovat letenky dopředu byl nesmysl, takže jsme museli jenom čekat. Jsem rád, že už jsem tady a máme to za sebou.
Svůj první let zvládla dcerka bez problémů?
Stella Anna to dala parádně, vůbec nebrečela. Asi by byl problém, kdy celou cestu řvala, ale takhle s ní bylo celé letadlo spokojené. Do Čech jsem přiletěl i s manželkou a synem, a strávíme tu víceméně celé léto. V Americe už musíme vyřešit jenom pár věcí, jako je třeba posílání kontejnerů.
Vy ale v květnu s velkou pravděpodobností odletíte s reprezentací do Ruska na MS. Manželka s tím neměla problém?
Nějaké protesty tam byly... (směje se) Ale nějak jsme se domluvili. Sedm dní jsem nebyl na ledě, takže bylo nejlepší dostat se domů co nejdřív, abych tento týden stihl zápasy ve Finsku a trošku se do toho dostal.
Do Prahy jste přiletěl teprve v pondělí. Neobáváte se problémů s aklimatizací?
Není to jednoduché, ale vyhovuje mi, když se tělo během tréninků a zápasů trošku víc unaví. Dřív mi to dělalo větší problémy.
Šampionát v Rusku může být vaším třetím v řadě. Jak vůbec vzpomínáte na ty předchozí v Minsku a Praze?
První mistrovství bylo parádní, vůbec jsem nečekal, že bych na něj mohl jet. A nakonec to vyšlo. Praha byla neskutečná, nikdy na ni nezapomenu, ale Minsk byl první. Proto je na hraně, které ve mně zanechalo větší dojem.
Reprezentace se za poslední rok hodně obměnila, vedou ji jiní trenéři a i hráči se protočili. Když jste ale v pondělí poprvé vešel do šatny, dýchla na vás ta atmosféra z posledních let?
Musím říct, že jsem se sem moc těšil. Beru to tak, že kariéra hráče není nekonečná a reprezentovat je pro mě čest. Nikdy nevíte, kolikrát si ještě na mistrovství zahrajete. Proto se to teď snažím využít.
Jak vůbec vnímáte, že jste v současném kádru národního týmu jediným bekem z NHL?
Je to jiné než dřív, ale v Rusku se bude hrát na širokém kluzišti, takže to zas takový problém nebude. Všichni naši obránci v reprezentaci jsou výborní. Na této úrovni jde jen o to, abychom se co nejdřív sehráli.
Pojďme ještě ke klubové sezóně v Carolině. Jak ji z osobního pohledu hodnotíte?
Bylo to neskutečné. Začátek se nám jako týmu nepovedl, se svými výkony jsem ale byl spokojený. Nějak se mi ale nedoneslo vysvětlení, proč jsem najednou nehrál.
| Letošní sezóna Michala Jordána v Carolině | |
|---|---|
| Zápasy | 36 |
| Góly | 1 |
| Asistence | 0 |
| Trestné minuty | 12 |
| Plus/mínus | -5 |
Jak jste tedy reagoval?
Nezbývalo mi nic jiného než sklopit uši, dál makat a čekat na šanci. Závěr už ale byl dobrý. Kdyby to bylo naopak a nenastupoval bych na konci, ovlivnilo by to i mé rozhodování, jestli přijet na reprezentaci. Ale teď se fakt cítím skvěle, a těším se, že si hokej zase užiju.
Těžce jste kousal, že nehrajete a vlastně ani nevíte proč?
Bylo to těžké, ale snažil jsem se být trpělivý a čekat na šanci. Vzdorovat ani nemělo smysl. Když budete nadávat, odstřihnou vás úplně. Spoluhráči mě podporovali, někteří asistenti trenérů taky. Viděli, že to není kvůli tomu, jak hraju, ale že je za tím něco jiného.
Teď už víte, co to bylo?
Vůbec se to ke mně nedoneslo. Ani na závěrečných pohovorech to neřešili, přišlo jim to úplně normální. I z toho jsem byl celkem překvapený.
Neměl jste tehdy tendenci si to s koučem Billem Petersem vyříkat mezi čtyřma očima?
Za dva měsíce jsem to zkoušel asi třikrát a odpovědi se mi stejně nedostalo. Tak jsem to uzavřel a nechal to být. Věřím, že tohle mě do další kariéry hodně zocelilo a i do osobního života to beru jako velké ponaučení.
Panovalo u Hurikánů velké zklamání, že se týmu nepodařilo postoupit do play off?
Vlastně ani ne. Když se v období kolem uzávěrky přestupů zranil Andrej Nestrašil a (kapitán) Eric Staal byl vyměněn, už to vypadalo, že se s play off moc nepočítá. My jsme ale paradoxně zase začali vyhrávat a zůstávali jsme na dostřel. Týmy nad námi si to ale v závěru základní části už pohlídaly.
Chtěl byste v Carolině zůstat i v další sezóně?
To se ještě uvidí. Je to teď hodně čerstvé a ani v klubu mi ještě neřekli, jakým směrem půjdou. Jsem jejich hráč a bude záležet na tom, jestli mi nabídnou smlouvu.
