Článek
„První vzpomínka je na Nagano, druhá je na trenéra v roce 2000 v Sydney. Doteď si to pamatuju. Říkal jsem si, že je to něco skvělého, ještě teď mi běhá mráz po zádech," řekl pětadvacetiletý atlet před odletem do Brazílie.
Před olympiádou si Vadlejch hodil osobní rekord 87,20 metru. Ideální pro posílení sebevědomí. V kvalifikaci ho prodal, nakonec si připsal 83,28 a skončil sedmý.
„Oštěp je zrádný, je to spojení techniky, rychlosti a psychiky. Pak máte šanci," ví moc dobře Železný, který může být po kvalifikaci v Brazílii spokojený. Tři jeho žáci bojovali o postup do nedělního nočního finále. Dostali se do něj všichni.
Petr Frydrych byl v kvalifikaci pátý za 83,60 metru, Vadlejch sedmý za 83,28 metru a Vítězslav Veselý desátý, když hodil 82,85 metru. „Ani jsem nebyl moc nervózní. Nevím, jestli tím, že už jsem takový otupělý, nebo tím, že jsou na tom kluci dobře," okomentoval první krok Železný. Ten hlavní teprve přijde, trenér na tribuně, závodníci na placu. Ideální možnost pro další skvělou vzpomínku. Možná se jejich výkony vryjí do paměti dalšímu klukovi.
