Hlavní obsah

Mám zlomeninu kosti pod okem, přiznala Hlaváčková. Hingisová ji zklamala

Radek Malina (Rio de Janeiro)Sport.cz

Obhajoba nebude. Ač byl český tenisový pár Andrea Hlaváčková, Lucie Hradecká dvakrát jeden míček od účasti ve finále čtyřhry na olympijském turnaji v Riu, nakonec z Brazílie odjede bez medaile. V bitvě o bronz triumfovala dvojice Strýcová, Šafářová. Výkon Hlaváčkové byl dramaticky ovlivněn zraněním, které utrpěla po zásahu míčkem v semifinálové bitvě, když ji při odvracení mečbolu nastřelila Švýcarka Hingisová. „Mám zlomeninu kosti pod oční bulvou,“ prohlásila třicetiletá tenistka, které lékaři start v utkání o bronz nedoporučovali.

Foto: Kirsty Wigglesworth, ČTK/AP

Andrea Hlaváčková odehrála zápas o třetí místo se zpevňovacím páskou pod okem.

Článek
Fotogalerie

Ještě v noci po semifinálovém utkání jste říkala, že je vše v pořádku. Co se následně přihodilo?

Myslela jsem, že je to jenom naražené. Ale pak jsem se po utkání vysmrkala a krev mi natekla pod oko. Napuchlo mi, s lékaři jsme se vylekali a jeli okamžitě do olympijské vesnice, kde jsem spolkla jednu proteinovou tyčinku a šup do nemocnice.

Jaké byly výsledky vyšetření?

Zdržela jsem se do pěti do rána, povolali různé doktory. Měla jsem neuvěřitelný servis! Podstoupila jsem mnoho vyšetření. Zjistili, že mám frakturu pod okem. Měla jsem velké štěstí, že se mi v oku nic neporanilo, z toho jsem měla radost. Nicméně když mi před spaním řekli, že se ještě uvidí, zda nebude nutná operace, moc dobře mi nebylo.

Neřešila jste, zda vůbec k utkání o třetí místo nastupovat?

Ještě v poledne jsem netušila, že bych šla hrát. Všichni doktoři, lokální i čeští, mi řekli, že mému přání nastoupit rozumí, ale že mi to vůbec nedoporučují. I Lucka mi řekla, ať nehraju. Vlastně měli stejný názor všichni. Ale konečné rozhodnutí bylo na mně. Já si myslím, že by mi v budoucnosti bylo líto, kdybych nenastoupila. Prostě jsem si řekla, že jsme sportovci a hrajeme se zraněními.

Bylo hodně těžké hrát s vědomím, že riskujete a váš stav se může zhoršit?

Na začátku byl moment, kdy je člověk uvolněný a nic od sebe nečeká. Pár míčů mi tam padlo a dostaly jsme se do vedení, ale celkový přehled na kurtě chyběl. Nemohla jsem reagovat na míče.

Měla jste strach, když soupeřky smečovaly? Projevilo se zranění při hře?

Bála jsem se při každém míči, který letěl kolem mě. Já vím, že nikdo na kurtě by mě nechtěl trefit, ale mohl by to být velký prů... Byla jsem hodně měkká, nemohla jsem tlačit a jít do servisu nebo si heknout do úderu, protože jsme věděla, co ten tlak v obličeji vytvořil v pátek za obrovskou bublinu. Tak jsem to nějak šolichala a doufala v zázrak, který se nestal.

Nepřehodnotila jste původní názor, že vás Hingisová trefila nedopatřením?

Změnila. Jak jsem na kurtu řešila svoje oko, tak jsem myslela, že šlo o věc, která se v deblu stává. Ale když jsem si situaci následně pustila ve vesnici v televizi ze záznamu... Musím říct, že jestli někdo na světě ví, kam mu letí úder, tak je to Hingisová. Trefila míček přímo do mě. Nebudu jí to nikdy vyčítat, ale její reakce poté nebyla příjemná. Myslím, že by se neměla starat, jestli mám čerpat medical time. Místo toho se mohla přijít zeptat, jestli jsem v pohodě. Jsme mimo kurt kamarádky. A musím říct, že mi zklamala.

Hingisová si zjišťovala, zda jste si vybrala lékařské ošetření?

Ano. Hlavní rozhodčí řekla, že musela Hingisové dokonce oznamovat, kdy začíná a končí medical time, aby nevystydla.

Jak se člověku sleduje záznam s tak děsivým zraněním?

Pustila jsem si to jenom jednou. Zajímalo mě to kvůli prasklině, kterou mám v kosti. Měla jsem totiž pocit, že mi míček trefil zevnitř oka a nikoliv zvenku.

Jste na sebe hrdá, že jste zápas i přes zdravotní rizika odehrála? Šlo o velkou statečnost?

Hrdá ne. Možná je to hloupé. Doktoři jsou od toho, aby se poslouchali. A já to neudělala. Riskovala jsem. Snad budu v pořádku na US Open. Ráno jsem věděla, že to je moje priorita. Bronz z olympiády pro Česko byl přece jistý.

Měla jste před zápasem velké bolesti?

Právě že moc ne. Kvůli tomu jsem nastoupila. Šlo vyloženě o ten otok a fakt, že špatně vidím. O bolesti nešlo. Těch pět hodin, co nám dopřáli organizátoři, jsem dokonce spala. Je neuvěřitelné, že na turnaji jako je olympiáda, se tohle stane. Lucka hrála do dvou do rána a pořadatelé nám dali zápas ve dvě odpoledne. To mi údivem padají nohy.

Mění zranění váš pohled na olympijský zážitek?

Je to hustá historka, na níž nikdy nezapomenu. Měli jsme na raketě stříbrnou a zlatou medaili. A najednou máme bramboru, a tak strašné zranění, že musím domů a možná budu řešit operaci.

Reklama