Fantazie! Vrabcová Nývltová získala maratónský bronz na ME. Vrzalová pátá, štafeta nakonec finále neběžela

Maratónské zlato získala Běloruska Volha Mazuronaková, která se během závodu musela vypořádat se silným krvácením z nosu. Jako druhá proběhla cílem Francouzka Clémence Calvinová. Maratón mužů vyhrál Belgičan Koen Naert v čase 2:09:51 o více než půldruhé minuty před Švýcarem Abrahamem, který stříbrem oslavil 36.narozeniny.

Bývalá lyžařka a účastnice tří zimních olympiád Vrabcová Nývltová po přechodu k atletice rychle pronikla mezi nejlepší evropské vytrvalkyně.V Berlíně absolvovala svůj životní závod, z osobního rekordu z loňska z New Yorku ubrala více než tři minuty a zlepšila 23 let starý český rekord Aleny Peterkové o 29 sekund.

V průběhu závodu nevěděla, jak rychle se běží. "Koukala jsem na prvních deset nebo patnáct kilometrů, tam to bylo naopak dost pomalé. Když jsem si to pak počítala, říkám: 'Ještě půl hodiny, to ještě musím vydržet.' Přepočítávala jsem si to na ty 2:30 a říkala, si, že když by to bylo pod, tak by to bylo dobré. Vycházelo mi, že by to něco mohlo být, ale že to bude až takhle rychlé, to mě teda nenapadlo," řekla po závodě.

Vrabcová Nývltová vyrazila na trať s vizitkou druhé nejlepší Evropanky z loňského mistrovství světa v Londýně. Tam ji porazila jen domácí Charlotte Purdueová, ta dnešní závod pro zranění už po čtvrtině trati vzdala. Ve startovním poli bylo ale hned deset závodnic s lepším osobním rekordem, než byl loňský čas české běžkyně. Ta letos nejdelší trať ještě neběžela, takže její forma byla pro soupeřky velkou neznámou.

Vrabcová Nývltová se držela v devítičlenné skupině, v níž tempo dlouho udávala Švýcarska Martina Strählová, mistryně světa v běhu do vrchu. Po dvou třetinách trati vyrazila dopředu největší favoritka Mazuronaková, pátá na olympijských hrách v Riu de Janeiro, kde jako jediná dlouho držela krok s Afričankami. Berlínskými ulicemi běžela se zakrváceným dresem a několik kilometrů i s tampony v nose, z něhož se jí spustila krev, ale ani to ji nezastavilo.

Její nástup zachytily jen Vrabcová Nývltová s Calvinovou, která před osmi lety vybojovala na ME v Curychu stříbro na deset kilometrů a dnes se na nejdelší trať vydala poprvé v životě. Na chvíli se na ně dotáhla druhá Běloruska Maryna Damancevičová, ale ve vedoucí skupině se neudržela.

Po posledním proběhnutí Braniborskou branou znovu vyrazila Mazuronaková a doběhla si pro zlato, přestože pár stovek metrů před cílem málem špatně odbočila. Vrabcová Nývltová s přehledem uhájila třetí pozici a po dvou stříbrných medailích oštěpařky Nikoly Ogrodníkové a chodkyně Anežky Drahotové rozšířila českou sbírku v Berlíně o bronz.

Osmadvacetiletý Naert, jehož největším úspěchem dosud bylo sedmé místo v maratónu v Berlíně v roce 2015, se dlouho držel v závětří. Až v posledním okruhu vyrazil dopředu a všem soupeřům se nezadržitelně vzdaloval. Poprvé v životě se dostal pod dvě hodiny a deset minut. Pro Belgii získal na ME druhé maratónské zlato v historii, to první bral Karel Lismont v roce 1971 v Helsinkách.

Švýcar Abraham oslavil dnešní 36. narozeniny stříbrem. Rodák z Eritreje triumfoval před dvěma lety v Amsterodamu, ale tam se běžel jen půlmaraton. Dnes dlouho udával tempo, ale když nastoupil Naert, ani on neměl šanci. Ital s marockými kořeny Yassine Rachik si doběhl pro bronz.

Lídrem letošních evropských tabulek je Brit Mo Farah, čtyřnásobný olympijský vítěz z dráhy, ale ten šampionát v Berlíně vynechal. Premiéru chystá až za rok na mistrovství světa v Dauhá. Evropský rekordman Nor Sondre Moen už v polovině trati začal ztrácet a nakonec vzdal.

Osmnáctiletý švédský tyčkař Armand Duplantis překonal výšku 605 cm a postaral se v poslední den o jeden z nejhodnotnějších výsledků šampionátu.

Duplantis třikrát vylepšil světový juniorský rekord, osobní maximum během jednoho večera zvedl o dvanáct centimetrů. Pod otevřeným nebem skočil výš jen Sergej Bubka, který v roce 1994 zdolal 614 cm. Světový rekordman Francouz Renaud Lavillenie se musel spokojit s bronzem, stejně jako v roce 2009, kdy na stejném stadionu vstoupil mezi světovou elitu.

Mladý Švéd opravoval jen na 580 cm, na první pokus vytvořil světový juniorský rekord 595 a totéž předvedl na dvou následujících výškách. Zařadil se na čtvrté místo historických tabulek bez ohledu, zda to bylo venku nebo v hale.

Dlouho s ním držel krok Rus Timur Morgunov, objev letošní sezony, ale 605 už bylo nad jeho síly. Lavillenie, toužící po čtvrtém evropském zlatu, měl problémy už na 580 cm. Dvakrát shodil, ale zabojoval, poslední pokus si schoval o pět centimetrů výš a uspěl. Pak riskantně vynechal a překonal 595, ale výš už to tentokrát nešlo.

Běh na 1500 metrů vyhrála britská běžkyně Laura Muirová v čase 4:02,32 a její krajanka Laura Weightmanová přidala bronz. Obě britské běžkyně s vědomím, že mají na kontě letos nejlepší evropské časy, od začátku udávaly tempo a do posledního kola vbíhaly se značným náskokem. Muirová první pozici udržela, ale britský dvojblok rozbila Polka s marockými kořeny Sofia Ennaouiová.

Vrzalová, která loni na mistrovství světa v Londýně v rozběhu v cílové rovince vzdala, tentokrát měla dost sil i v závěru a ve finiši se prodrala až na páté místo. "Jsem spokojená, to jsem skutečně nečekala. Chtěla jsem být do toho osmého místa a splnila jsem to nad míru," řekla po závodě.

Spokojená byla také Mezuliáníková, která při premiéře ve finále mistrovství Evropy doběhla desátá. "Byl pro mě hlavně úspěch, že jsem se dostala do finále, takže za každé lepší místo než dvanácté jsem ráda," uvedla šestadvacetiletá běžkyně. Až za ní skončila polská obhájkyně titulu Angelika Cichocká, která původně chtěla běžet jen osmistovku, ale po vyřazení v semifinále se dodatečně přihlásila i na tuto trať.

Štafeta na 4x100 m mužů zůstala v rozběhu časem 38,94 jen 12 setin za nejstarším českým rekordem z roku 1972. Čtveřice Zdeněk Stromšík, Jan Veleba, Jan Jirka s neobvyklým finišmanem Pavlem Maslákem skončila ve svém běhu čtvrtá, ale druhý nejlepší čas v české historii ji posunul mezi osmičku finalistů. Částečně i proto, že Němci ve druhém běhu na vedoucí pozici v cílové rovince upadli.

Finále bylo odloženo o více než půl hodiny a Velebu chytly v tunelu křeče do obou zadních stehenních svalů v době, kdy už nebylo možné nasadit náhradníka. Ještě zkusil vyběhnout na dráhu, ale křeče se mu vrátily. Z dalšího útoku na rekord tak sešlo ještě před startem.

Kolegové ze štafety Velebu odrazovali od toho, aby se zkoušel postavit na start. "Ale možná je to moje poslední Evropa, tak jsem chtěl běžet, chtěl jsem běžet dobře, měli jsme na skvělý čas. Ale po představení, jak jsme vyběhli na dráhu, tak jsem dostal znovu křeče a nemohl jsem ani jít, takže jsem pak ukázal na Zdeňka (Stromšíka), že to nejde a že by to byl akorát potupný výkon. Takhle jsme to nechtěli," vykládal novinářům jednatřicetiletý sprinter.

Dlouhá pauza jeho stavu nenahrála, ale je přesvědčen, že neudělal nic špatně. "Snažil jsem se tomu předejít, většinou si na to dáváme sůl. Myslím si, že jsem byl ten, co to úplně nepodcenil, ale bohužel, asi už jsem starej," poznamenal smutně.

Ženská štafeta sice zaběhla letos nejlepší čas 44,12, ale stačil jen na 12. místo.

Běh na 5000 m vyhrála Sifan Hassanová z Nizozemska a k triumfu na 1500 m před dvěma lety přidala další zlato. Dokázala, že její nedávný evropský rekord z Diamantové ligy v Rabatu nebyl náhodný. Smutnou hrdinkou byla vítězka desítky Lonah Salpeterová z Izraele. Omylem finišovala o kolo dříve, a než se znovu rozeběhla, byly medailistky už pryč. Posléze byla ještě ke všemu diskvalifikována kvůli vyšlápnutí z dráhy krátce po startu.

Stříbro získala Britka Eilish McColganová, druhá Evropanka, která letos zaběhla pět kilometrů pod 15 minut. Bronzem si alespoň trochu vynahradila zklamání Turkyně Yasemin Canová, která přijela do Berlína obhajovat double z Amsterodamu, ale na desítce propadla.

Němka Gesa Felicitas Krauseová obhájila titul v běhu na 3000 m překážek a skvělým finišem vybojovala pro hostitelskou zemi už šesté zlato. Skvělým závěrem předstihla Švýcarku Fabienne Schlumpfovou. Třetí doběhla Norka Karoline Grövdalová, která začala steeplařskou kariéru druhým místem na ME do 23 let v roce 2011 v Ostravě, ale až do loňska běhala jen tratě bez překážek.

Portugalský trojskokan Nelson Évora, mistr světa z roku 2007 a olympijský vítěz z Pekingu o rok později, se v 34 letech dočkal první evropské medaile a hned zlaté. Lídr letošních tabulek Alexis Copello už skoro slavil první evropské zlato pro Ázerbájdžán, vedl skokem dlouhým 16,93 cm, ale v páté sérii se rozběhl Évora a jako jediný přelétl hranici 17 metrů. V pravý čas si vylepšil letošní maximum na 17,10.

Britská štafeta žen vyhrála běh na 4x100 m v letos nejlepším světovém čase 41,88 a Dina Asherová-Smithová získala v Berlíně třetí zlato, což na jednom šampionátu dokázala naposledy Němka Katrin Krabbeová ještě v barvách NDR v roce 1990 ve Splitu. Nizozemce Dafne Schippersové se ani tentokrát odveta za individuální sprinty nepovedla a má "jen" další stříbro.

Polská kladivářka Anita Wlodarczyková získala evropský titul počtvrté za sebou a pro svou zemi vybojovala v Berlíně už sedmé zlato. Světová rekordmanka, která letos pravidelně hází o tři metry dál než největší soupeřky, diváky napínala až do třetí série. V ní předvedla 77,82 a o vítězce bylo rozhodnuto, zvláště když pak ještě přidala více než metr na 78,94.

Tři roky po senzačním bronzu na MS v Pekingu znovu překvapila Alexandra Tavernierová. Hned prvním hodem zlepšila francouzský rekord na 74,78 a to stačilo na stříbro. Zabránila tak polským kladivářkám, aby kompletně ovládly stupně vítězů.

Britská štafeta žen vyhrála běh na 4x100 m v letos nejlepším světovém čase 41,88 a Dina Asherová-Smithová získala v Berlíně třetí zlato, což na jednom šampionátu dokázala naposledy Němka Katrin Krabbeová ještě v barvách NDR v roce 1990 ve Splitu. Nizozemce Dafne Schippersové se ani tentokrát odveta za individuální sprinty nepovedla a má "jen" další stříbro.

Také sprinterskou štafetu mužů ovládli Britové, stejně jako na dvou předchozích evropských šampionátech i na loňském mistrovství světa v Londýně, kde senzačně porazili Američany. Sedmé zlato vyneslo britskou výpravu na první místo v hodnocení zemí. Stejný počet vítězství měli i Poláci, ale Britové k tomu přidali víc stříbrných medailí.