Článek
Sovětská reprezentantka, která až do výšky 180 centimetrů menším počtem pokusů vedla, se tak nakonec musela sklonit před mladičkou, mezinárodně nezkušenou a pro svět neznámou závodnicí z Prahy. V první šestici se umístily ještě dvě československé výškařky - na čtvrtém místě skončila Jaroslava Valentová a na šestém Mária Faithová.
Pevné nervy a postavení výtečné závodnice potvrdila Rezková i v následujícím roce na mistrovství Evropy v Aténách, kde v neméně dramatickém závodě zvítězila výkonem 183 centimetrů. V květnu 1970 pak jako první československá skokanka překonala laťku ve výšce 185 centimetrů. V následujících letech však její úspěšnost poněkud poklesla a v roce 1977 se tato čtyřnásobná mistryně republiky a vítězka ankety Nejlepší atlet Československa (1968) kvůli zdravotním problémům se skokanským sektorem rozloučila.
Pražská rodačka se k výšce dostala přes balet, gymnastiku či volejbal víceméně náhodou. Na jejím pokroku se výrazně podílel trenér Rudolf Hübner, za něhož se po zlatu z mistrovství Evropy 1969 v Aténách provdala.
Po ukončení kariéry našla matka dcery Lindy a syna Jiřího, jež se mezitím rozvedla, zaměstnání ve středisku vrcholového sportu pod tehdejší Rudou hvězdou (dnes Olymp), kde v průběhu více než tří desítek let prošla množstvím různých pozic. Zemřela 19. října 2014 ve věku 64 let.
