Hlavní obsah

Příběh Emila Zátopka. Kopřivnického rodáka, kterého zná celý svět

Byl nejlepším českým olympionikem a atletem 20. století, z olympijských her přivezl pět medailí a v Československu byl milován nejen lidmi, ale i režimem. Emil Zátopek patří i přes občasné politické přešlapy k největším sportovcům v dějinách atletiky.

Foto: RunCzech

Emil Zátopek

Článek

Emil Zátopek se narodil 19. září 1922 v Kopřivnici do chudé dělnické rodiny. Měl šest starších sourozenců a mladšího bratra Jiřího. Poté, co se ve čtrnácti letech neúspěšně pokoušel dostat na učitelský ústav, se Emil odstěhoval do Zlína, kde kromě práce v baťových závodech začal navštěvovat také průmyslovou školu chemickou.

K běhu přičichl až ve svých devatenácti letech, kdy se z donucení jednoho z učitelů zúčastnil tradičního Jarního běhu Zlínem. Zátopek se chtěl ze závodu vyvléci a vymlouval se na bolavá kolena, naštěstí neúspěšně. Počátek jeho běžecké kariéry tehdy skončil druhým místem, o rok později však Jarní běh Zlínem 1942 již vyhrál. To již ve Zlíně pilně trénoval v rámci Baťova klubu, jeho prvním trenérem byl Jan Haluza.

Foto: Glück Dalibor, ČTK/AP

Socha Emila Zátopka na Stadionu mládeže ve Zlíně.

V roce 1944, tedy pouhé tři roky po jeho prvním závodě, zaběhl český rekord v běhu na 2 000 metrů (5:33,4), 3 000 metrů (8:34,8) a 5 000 metrů (14:55,5). Po válce skončil s prací ve Zlíně a narukoval do armády. Na mistrovství Evropy 1946 v Oslu na pěti kilometrech překonal svůj vlastní rekord a skončil pátý.

Kariéra - zlatý Londýn a legendární Helsinky

Svůj první obrovský úspěch zaznamenal Zátopek na olympiádě v Londýně roku 1948, když získal zlato na desetikilometrové trati a stříbro na pěti kilometrech. Desítku tehdy Zátopek běžel teprve podruhé v životě a vyhrál i díky tomu, že v zabijáckém, šestatřiceti stupňovém vedru zvolil rozumné tempo. O dva roky později na mistrovství Evropy v Bruselu zvítězil na obou tratích. V roce 1949 také poprvé zlomil světový rekord v běhu na 10 kilometrů a v následujích letech ho ještě čtyřikrát překonal.

Mezi největší legendy historie sportu se však Zátopek zapsal na Olympijských hrách v Helsinkách v roce 1952, na které však málem neodjel. Režim totiž z politických důvodů nepovolil odjezd běžci Stanislavu Jungwirthovi a Zátopek bez něj odmítl do Finska odletět. Oba však nakonec odletěli a Zátopek věděl, že musí přivézt medaile.

Tu první zlatou vybojoval, podle očekávání a s velkým přehledem, na deseti kilometrové trati, kde byl hlavním favoritem. Finále pěti kilometrů nabídlo divákům v Helsinkách i u obrazovek velkou podívanou, na jejímž konci se znovu radoval československý běžec, který v cílové rovince udolal rivala Alaina Mimouna.

Foto: RunCzech

V Helsinkách v památném finiši již zvítězil.

Tři dny po zisku druhého zlata se Zátopek představil nezvykle na maratonské trati, kterou nikdy předtím neabsolvoval. Maratonsky nezkušený Zátopek se rozhodl držet tempo s favorizovaným Jimem Pietersem, který však po patnácti kilometrech odpadl a běžec pražské Dukly se osamostatnil na čele. Přivítání do cíle běžícího Zátopka na stadionu v Helsinkách bylo vskutku velkolepé a jen potvrdilo, jak Finové milují vytrvalce. Velikost momentu podtrhli čerství světoví rekordmani z jamajské štafety na 4×400 m, kteří se Zátopkem na ramenou „dali vítězné kolečko.“

Zátopek se tak stal prvním a pravděpodobně i posledním běžcem v historii, který na jedné olympiádě vyhrál všechny vytrvalecké závody. Svůj triumf v maratonu se pokusil zopakovat i na olympiádě 1956 v Melbourne, záměr mu však překazilo zranění. Mezitím ještě vyhrál zlato a bronz na ME v Bruselu 1954. Kariéru Zátopek ukončil v roce 1958.

Medaile

Olympijské hry
zlatoLondýn 194810 000 m
stříbroLondýn 19485 000 m
zlatoHelsinki 1952maraton
zlatoHelsinki 195210 000 m
zlatoHelsinki 19525 000 m
Mistrovství Evropy
zlatoBrusel 19505 000 m
zlatoBrusel 195010 000 m
bronzBern 19545 000 m
zlatoBern195410 000 m

Emil Zátopek dále získal deset zlatých medailí na mistrovství Československa (1945-1954).

Rekordy

Emil Zátopek během své kariéry překonal 61 českých a 18 světových rekordů

Světové rekordy Emila Zátopka
DisciplínaDatum a místoČas
10 000 m11. června 1949 - Ostrava29:28,2
10 000 m22. října 1949 - Ostrava29:21,2
10 000 m4. sprna 1950 - Turku29:02,6
hodinovka15. září 1951 - Praha19 558 m
20 000 m15. září 1951 - Praha1:01:16,0
10 mil29. září 1951 - Stará Boleslav48:12,0
20 000 m29. září 1951 - Stará Boleslav59:51,8
hodinovka29. září 1951 - Stará Boleslav20 052 m
15 mil26. října 1952 - Stará Boleslav1:16:26,4
25 000 m26. října 1952 - Stará Boleslav1:19:11,8
30 000 m26. října 1952 - Stará Boleslav1:35:23,8
10 000 m1. listopadu 1953 - Stará Boleslav29:01,6
6 mil1. listopadu 1953 - Stará Boleslav28:04,4
5 000 m30. května 1954 - Paříž13:57,2
10 000 m1. června 1954 - Brusel28:54,2
6 mil1. června 1954 - Brusel27:59,2
15 mil29. října 1955 - Čelákovice1:14:01,0
25 000 m29. října 1955 - Čelákovice1:16:36,4

Tvář i odpadlík režimu, milován i po smrti

Běžecká kariéra Emila Zátopka začala souběžně s nástupem komunistů k moci a tvrdě pracující a trénující sportovec z dělnické třídy se tak na dlouhou dobu stal symbolem režimu. Zátopek byl navíc vojákem, členem KSČ a dokonce spolupracoval s StB. V roce 1950, již jako vysoce profilovaný olympijský vítěz, podle článku v Rudém právu schválil justiční vraždu Milady Horákové. Režim ho miloval, podporoval a Zátopek, který se o politiku moc nezajímal a chtěl hlavně závodit, šel prostě s dobou.

Po návratu z Helsinek dostal Řád práce a byl povýšen do hodnosti majora, do roku 1969 jezdil po besedách, byl zaměstnán v armádě a užíval si popularitu. Zlom však nastal během pražského jara, kdy Zátopek podepsal manifesty Dva tisíce slovDeset bodů a vystupoval na Václavském náměstí. Později však podlehl nátlaku režimu a oba podpisy odvolal. Omluvil se také komunistickému poslanci Vilému Novému, který prohlásil, že stál za upálením Jana Palacha.

I přesto byl však z armády vyhozen a dlouho nemohl najít práci. Nakonec začal pracoval v podniku stavební geologie, se kterým šest let bydlel v maringotce, prováděl vrty a hloubil studny. Pár let si „sypal popel na hlavu“ a díky tomu mohl občasně vyjet do zahraničí, později byl zaměstnán v ČSTV, kde zůstal až do důchodu. V roce 1998 dostal od Václava Havla medaili Za Zásluhy I. stupně a byl zvolen nejlepším českým olympionikem a atletem 20. století. Zemřel 21. listopadu 2000 po boji s Alzheimerovou chorobou, ale i po smrti se mu dostalo několika poct, jako je udělení medaile Pierra de Coubertina nebo uvedení do Síně slávy IAAF.

Manželství s Danou Zátopkovou bylo hravé, avšak bez dětí

Manželka Emila Zátopka byla také výbornou atletkou. Dlouho reprezentovala Československo v hodu oštěpem, byla dvojnásobnou mistryní Evropy a olympijskou vítězkou, taktéž z Helsinek. Poprvé se potkali v roce 1948 a hned po olympiádě v Londýně se vzali. Společný život prožili v Praze a během svého soužití působili až nerozlučně. Nikdy neměli žádné potomky, Emil údajně děti nechtěl a Dana později zjistila, že žádné mít nemůže.

Citáty a zajímavosti

Narodil se jako levák, v 4. třídě se přeorientoval na praváka. Jeho přezdívka, kterou často používala jeho žena, byla Ťopek, v zahraničí byl přezdíván „Česká lokomotiva,“ ve Finsku zase „Satu peka“. Se svou manželkou Danou měl stejné datum narození - 19. září 1922. Je mu věnována miniopera Zátopek! (2012) anglické skladatelky Emily Howardové a jeho jméno nese také belgický běžecký čtvrtletník, jež vychází ve frankofonních zemích. Zátopek je známý také pro své až ikonické citáty.

Slavné citáty Emila Zátopka
"Jestli chcete něco vyhrát, běžte 100 metrů. Jestli chcete něco zažít, běžte maraton."
"Nemůžeš? Přidej!"
"Vítězství je skvělá věc, ale přátelství je ještě lepší."
"Chvíli po vítězství: Bylo to ale nejhezčí vyčerpání, které jsem kdy cítil."
"Je to hranice bolesti a utrpení, která dělí chlapce od mužů."
"Nebylo mi dáno běžet a usmívat se zároveň."
"To víte, není to gymnastika nebo krasobruslení." (o svém výrazu při běhu)

Film

Životopisný film o životě Emila Zátopka měl původně vyjít již v roce 2020, jeho premiéra však byla přeložena na srpen 2021. Hlavní roli ve filmu ztvárnil Václav Neužil ml. jako Emil Zátopek a Marta Issová jako Dana Zátopková. Režisérem filmu je David Ondříček, který s Alicí Nellis a Janem P. Muchowem také vypracoval scénář.

Reklama