Článek
Ta se podzimní změnou tréninkové skupiny opět nastartovala. „Kdybych se z toho nevyhrabal, tak by to byl asi konec, což by bylo smutné v 26 letech,“ věděl.
Vloni se mu nepovedlo nominovat se na mistrovství světa do Moskvy a hlavou se mu honily černé myšlenky. „Člověku to běží hlavou, byly dny, kdy jsem přemýšlel i tak. Po Moskvě to bylo těžké, byl jsem hodně na dně,“ přiznává svěřenec Jiřího Sequenta.
Chyběla energie
Nakopnutý výsledky z halové sezóny, během níž vylepšil český rekord na patnáctistovce, ale Holuša v Sopotech pomýšlel i na útok na medaili. „Už nejsem závodník, který přijede na mistrovství světa a spokojí se s postupem do finále. Pár soutěží už jsem objel, člověk takhle přemýšlet nemůže. Chtěl jsem bojovat o medaili,“ vyprávěl.
Ve finále ale v klíčové chvíli, kdy se pole trhalo, nebyl v přední skupince, což se mu stalo osudným. „Vím, že pokud chci medaili, musím být vepředu. Ale dneska jsem byl bez energie, nějak mi v tom závodě nechutnalo,“ krčil rameny poté, co proběhl cílem jako šestý časem 3:39,23, ale po diskvalifikaci Novozélanďana Willise se o příčku posunul.