Rubriky:

Atletika

Dát Janečka chůvě? To atletice neobětuju, má jasno Špotáková. Na trůnu je už posedmé

8. listopadu 2014 22:19 - Praha
(Aktualizováno: 8. listopadu 2014 22:43)

Posedmé na trůnu, poprvé jako královna-matka. Oštěpařka Barbora Špotáková podle očekávání ovládla anketu Atlet roku, vyrovnala tak v počtu triumfů svého trenéra Jana Železného a koulařku Helenu Fibingerovou.

 

Michal Doležal, ČTK

Jak si ceníte toho, že jste dohnala svého kouče?

Je to krásné, ale já nemám ráda srovnávání. Je jiná doba, já jsem ženská, on chlap... Ale rozhodně jsem si vloni nepředstavovala, že tu budu v téhle pozici. Před rokem vyhrála s drtivou převahou Zuzka Hejnová, Pavel Maslák měl šíleně našlápnuto, tak jsem si říkala, že to budu mít těžké. Nakonec jsem z toho vybruslila nejlépe. Ale to není zdaleka jen moje zásluha...

Komu tedy vděčíte za povedený návrat po narození Janka?

Vždycky jsem říkala, že rodina na tom má velký podíl, to je pro mě strašně důležitá věc. Bez mamky a bez Lukáše bych byla úplně mimo.

Atlet roku 2014:
1. Špotáková 1307 bodů
2. Veselý (oba oštěp) 1063
3. Maslák (400 m) 943
4. Kudlička (tyč) 914
5. Drahotová (chůze) 891
6. Svobodová (tyč) 558
7. Rosolová (400 m př.) 522
8. Bába (výška) 296
9. Svoboda (110 m př.) 212
10. Holuša (1500 m) 201
Junior roku: 1. Drahotová 92
Objev roku: 1. Sýkora 54
Trenér roku: 1. Železný 97

Žádná atletka od vzniku samostatného Česka anketu v roli matky nevyhrála...

Každopádně je to jiné. Nikdy jsem si to takhle nemalovala. Přála bych si vydržet do Ria, to je můj cíl. Doufám, že to ještě nějakou doby vydrží, nastartovala jsem dobře, v tomhle věku to může pokazit jen zranění. To se bohužel stává, člověka to napadá denně, když vidí, že to jde chvíli skvěle a ze dne na den je šlus.

Na první pohled váš návrat vypadal až neuvěřitelně hladce.

Od porodu jsem se vrátila okamžitě na svou váhu, získala fyzičku, jak bydlíme v Brdech, mohla jsem vyběhnout s kočárkem, žádní lidi kolem, někdo říká, že jsem i štíhlejší. Ono také, když jde člověk na oběd s Janečkem, dvacetkrát vstane, půlku mi sní, protože jí dost. (úsměv)

Potřebovala jste po sezóně větší odpočinek než v minulých letech?

Byla jsem docela dost unavená, dlouho jsem si na dno tak nehrábla. Ale je to i věkem, všechno se vším. Nejhorší je, že jak jsem teď začala trénovat, posunul se čas, tak opravdu vstávám každý den v pět ráno.

Dá se říct, že už jste se trochu naučila, jak se synem fungovat a další rok by v tomhle ohledu mohl být snazší?

S dětmi se to naučit nedá, každý den je jiný. Vloni jsem v tunelu dala deku, položila miminko na břicho a za čtvrt hodiny se odplazilo o deset metrů. Letos když ho někam položím, tedy spíš vypustím, tak po čtvrt hodině by byl 500 metrů daleko, je neskutečně rychlej. Trochu to asi bude náročnější, i pro mámu, která má chudák artrózu třetího stupně v kyčli a bude se muset honit za Janečkem.

Dá se tedy ještě oproti letošku ještě něco vylepšit?

To asi jo. Musím určitě zapracovat trochu na technice, vždycky je co zlepšovat. Možná bych ten příští rok chtěla volnější, i když je mistrovství světa v Pekingu, ale pro mě je hlavně důležitá olympiáda v Riu. Budu se snažit skloubit atletiku s Janečkem přibližně ve stejném režimu jako letos. Takže bych s ním nechtěla jet do Afriky.

Umíte si vůbec udělat volnější sezónu? Už jste to plánovala i v minulosti...

Právě, že ne. On to člověk nemůže pustit úplně, jdu do toho vždycky naplno, ale určitě se nechci vzdát toho času s Janečkem. Dát ho chůvě nebo jet na dva měsíce do Afriky, aby ho neviděl Lukáš? To tomu prostě neobětuju. Vidím, že se to s Janečkem dá zvládat a že skvěle prospívá. A že krásně hází a taky kope do balónu, je na něm ta genetika vidět. To jsou kolikrát hrozné rány, co kope do balónu, fakt neuvěřitelný...

Michal Osoba, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika