Dát Janečka chůvě? To atletice neobětuju, má jasno Špotáková. Na trůnu je už posedmé

Je to krásné, ale já nemám ráda srovnávání. Je jiná doba, já jsem ženská, on chlap... Ale rozhodně jsem si vloni nepředstavovala, že tu budu v téhle pozici. Před rokem vyhrála s drtivou převahou Zuzka Hejnová, Pavel Maslák měl šíleně našlápnuto, tak jsem si říkala, že to budu mít těžké. Nakonec jsem z toho vybruslila nejlépe. Ale to není zdaleka jen moje zásluha...

Vždycky jsem říkala, že rodina na tom má velký podíl, to je pro mě strašně důležitá věc. Bez mamky a bez Lukáše bych byla úplně mimo.

Každopádně je to jiné. Nikdy jsem si to takhle nemalovala. Přála bych si vydržet do Ria, to je můj cíl. Doufám, že to ještě nějakou doby vydrží, nastartovala jsem dobře, v tomhle věku to může pokazit jen zranění. To se bohužel stává, člověka to napadá denně, když vidí, že to jde chvíli skvěle a ze dne na den je šlus.

Od porodu jsem se vrátila okamžitě na svou váhu, získala fyzičku, jak bydlíme v Brdech, mohla jsem vyběhnout s kočárkem, žádní lidi kolem, někdo říká, že jsem i štíhlejší. Ono také, když jde člověk na oběd s Janečkem, dvacetkrát vstane, půlku mi sní, protože jí dost. (úsměv)

Byla jsem docela dost unavená, dlouho jsem si na dno tak nehrábla. Ale je to i věkem, všechno se vším. Nejhorší je, že jak jsem teď začala trénovat, posunul se čas, tak opravdu vstávám každý den v pět ráno.

S dětmi se to naučit nedá, každý den je jiný. Vloni jsem v tunelu dala deku, položila miminko na břicho a za čtvrt hodiny se odplazilo o deset metrů. Letos když ho někam položím, tedy spíš vypustím, tak po čtvrt hodině by byl 500 metrů daleko, je neskutečně rychlej. Trochu to asi bude náročnější, i pro mámu, která má chudák artrózu třetího stupně v kyčli a bude se muset honit za Janečkem.

To asi jo. Musím určitě zapracovat trochu na technice, vždycky je co zlepšovat. Možná bych ten příští rok chtěla volnější, i když je mistrovství světa v Pekingu, ale pro mě je hlavně důležitá olympiáda v Riu. Budu se snažit skloubit atletiku s Janečkem přibližně ve stejném režimu jako letos. Takže bych s ním nechtěla jet do Afriky.

Právě, že ne. On to člověk nemůže pustit úplně, jdu do toho vždycky naplno, ale určitě se nechci vzdát toho času s Janečkem. Dát ho chůvě nebo jet na dva měsíce do Afriky, aby ho neviděl Lukáš? To tomu prostě neobětuju. Vidím, že se to s Janečkem dá zvládat a že skvěle prospívá. A že krásně hází a taky kope do balónu, je na něm ta genetika vidět. To jsou kolikrát hrozné rány, co kope do balónu, fakt neuvěřitelný...