Článek
Hotel v těsné blízkosti Tower Bridge dobře zná, obývá ho i při mítincích Diamantové ligy v britské metropoli. „Všechno je v pohodě, snad až na jednu věc. Jsou tu pokoje s malinkými a velkými postelemi. A my zrovna máme malinký,“ popisuje Špotáková, která pokoj obývá s další hvězdou české výpravy Zuzanou Hejnovou. Ostatně podobně dopadli i největší pořízci v českém týmu koulaři Tomáš Staněk a Ladislav Prášil.
„Ona je ta postel úzká. Já jsem zvyklá mít nataženou ruku, tady ji musím mít na prsou nebo podél těla. Pak člověk přijde do vedlejšího pokoje a tam mají postele obrovské,“ líčí.
Rozměry postelí lůžek ale nejsou pochopitelně nic, co by ji mělo kazit náladu či snad ovlivnit výkon na šampionátu. „To jsou prkotiny,“ mávne rukou Špotáková, která v sobotu očekávala přílet svého přítele Lukáše.
„Jinak tu mám signály, že všechno dobře dopadne," tajuplně se usměje. Co se za podobné signály dá považovat? „Třeba různé detaily, co postřehnu na ulici. Například jsem potkala Javiera Sotomayora," popisuje své setkání s výškařským světovým rekordmanem.
Dobrý večer. Takhle to vypadá, když se dva světoví rekordmani potkají u Toweru. Trochu dezorientovanému Javieru Sotomayorovi jsem poradila cestu a požádala ho o selfie. 😉
Zveřejnil(a) Barbora Špotáková dne 4. srpen 2017
„Šli jsme u Toweru, tak jsem ho dohonila, že si s ním udělám fotku. A on zrovna šel špatně a potřeboval pomoct s nasměrováním. Tak jsem mu poradila, kudy k nám na hotel, a vyfotila se s ním. To je přece taková náhodička potkat bloudícího Javiera u Toweru,“ usmívala se Špotáková.
Tvrdý limit
Na svůj první závodní pokus v Londýně si dvojnásobná olympijská vítězka počká. Závodí až jako třináctá ve druhé skupině. „To je nezvyk, že se budu rozcvičovat a pak minimálně půl hodiny čekat na ráno. Radši bych házela dřív,“ připouští.
Pro přímý postup do finále potřebuje hodit 63,50 m, což se jí povedlo v pěti z posledních sedmi závodů. „Je to jeden z nejtvrdších limitů, co pamatuju. Ale věřím, že bych ho měla hodit, i kdyby třeba pršelo,“ je připravena na všechny varianty proměnlivého londýnského počasí.
Její největší soupeřka Chorvatka Sara Kolaková se představí (stejně jako druhá Češka Nikola Ogrodníková) v první skupině. „Už jsme se s Kolakovou venku viděly a pozdravily jsme se, ona je fajn. Zuzka Hejnová to má horší, s ní se ty americké soupeřky nezdraví vůbec,“ říká Špotáková.
Při očekáváném souboji v úterý od 20:20 SELČ se ale promění v nesmiřitelné rivalky. „Jenže těch holek, které umí hodit, je mnohem víc. Šly fámy o Rebrykové z Ruska, jak hází daleko, Číňanka (Š'-jing Liou) hodila za 66, mladá Turkyně (Tugsuzová) na začátku sezóny ještě dál. Nebude to, že 67 metrů zajistí zlato jako na olympiádě,“ očekává bronzová z Ria.
