Hlavní obsah

Na zlato makal Čechman čtyři roky. Teď mám v hlavě olympiádu, tvrdí mistr Evropy do 23 let

Brno

Ke stříbru z týmové soutěže přidal i mimořádně ceněné zlato z individuálního sprintu. Dráhový cyklista brněnské Dukly Martin Čechman dosáhl na evropském šampionátu do 23 let v italské Fiorenzuole dosud největšího úspěchu v kariéře.

Foto: Foto Martin Straka

Dráhový cyklista brněnské Dukly Martin Čechman dosáhl triumfem na evropském šampionátu do 23 let v italské Fiorenzuole dosud největšího úspěchu v kariéře.

Článek

Už jste si stihl uvědomit, co jste dokázal?

Ano. Bezprostředně po rozhodujícím finále ve sprintu s Rusem Jakovlevem jsem byl strašně unavený. Teprve s odstupem mi došlo, že jsem prožil svůj největší den, byť byl strašně dlouhý.

Co na Rusa platilo?

V kvalifikaci byl o šest desetin vteřiny rychlejší než já. To je velký rozdíl, i když na něm měl podíl i chybně nastavený převod na mém kole. Jakovlev ovšem zaostával v taktice. Hlavně proto jsem ho ve vzájemném finálovém souboji ve třech jízdách 2:1 zdolal.

Foto: Foto Martin Straka

Dráhový cyklista brněnské Dukly Martin Čechman dosáhl vítězstvím na evropském šampionátu do 23 let v italské Fiorenzuole dosud největšího úspěchu v kariéře.

Co všechno se muselo sejít, abyste mohl vystoupit na nejvyšší stupeň vítězů?

Jsou za tím čtyři roky poctivé práce. Snažil jsem se makat úplně naplno. V roce 2016 jsem bral mezi juniory evropské zlato ve sprintu i v keirinu, ale pak jsem si musel na další velký úspěch dost dlouho počkat. Byl jsem po něm už hrozně lačný. A jsem šťastný, že mi to konečně vyšlo.

Už jste stihl titul oslavit?

Vůbec. Bezprostředně po mém triumfu se naše výprava vydala na cestu z Itálie domů. Vzhledem ke koronavirové situaci teď navíc není u nás vhodná doba na to, abych sezval kamarády a známé. Navíc sezona ještě neskončila. Čekají nás ještě mezinárodní závody v Polsku a v první polovině listopadu by měla vyvrcholit seniorským mistrovstvím Evropy v bulharském Plovdivu. Až pak snad přijde řada na oslavu.

Zúčastníte se šampionátu v Bulharsku?

Pokud se skutečně uskuteční, tak věřím, že ano. Nominace se ale bude teprve tvořit. Rád bych v Bulharsku startoval znovu ve sprintu.

A na jaký výsledek byste si troufal?

Tam bude mnohem větší konkurence než na třiadvacítkách. Mezi absolutní špičkou bych považoval za úspěch umístění v elitní desítce.

Je pro vás čerstvé prvenství na ME velkým povzbuzením do další tréninkové práce?

Jasně. Vždyť jsem získal titul v královské disciplíně dráhové cyklistiky. Zlatá medaile mi vykouzlila úsměv na tváři. Mám teď ještě mnohem větší chuť do závodění než dosud.

Kdo vás k dráhové cyklistice přivedl?

Táta, který byl jejím velkým příznivcem. A mě kolo hned v pěti letech chytlo. Z rodného Ostrova nad Ohří jsem později přesídlil do Prahy, kde jsem se připravoval na malém velodromu v Motole. Pak jsem se dostal do Brna, kde je jediný profesionální klub u nás pro vyznavače sprinterských disciplín. V místní Dukle jsem už šest let, a jsem zde velice spokojený.

Víte, že někdejší Československo mělo v minulosti v cyklistickém sprintu olympijského vítěze Tkáče a několik dalších tuzemských dráhařů vybojovalo tituly mistrů světa?

Ano. O historii domácí dráhové cyklistiky se zajímám, veškerá slavná jména mi jsou známa.

Teď už není dráhová cyklistika v Česku zdaleka tak populární. Musíte kamarádům vysvětlovat, jakému sportu se vlastně věnujete?

Když se mě někdo zeptá, rád mu podrobně vysvětlím, jaký sport dělám. Většinu lidí to zaujme. Dráhová cyklistika je skutečně hodně zajímavá. Je škoda, že není tolik v povědomí veřejnosti. Přesvědčil jsem se ale, že ji sleduje docela dost lidí. Po mém prvenství v Itálii jsem na facebooku zaznamenal snad sto gratulací. Velice příjemně mě to překvapilo.

Zatímco významné evropské a světové soutěže se jezdí na dřevěné dráze, vy v Brně trénujete na stařičkém betonovém velodromu. Věříte, že se ještě jako aktivní jezdec dočkáte v moravské metropoli nového stánku pro dráhovou cyklistiku?

Doufám v to. Výstavba nového velodromu už byla v nedávném období skoro na spadnutí, avšak změny na brněnském magistrátě a současná koronavirová krize ji zřejmě zase oddálily. Chci ale věřit tomu, že si na něm ještě zajezdím.

Jak to vypadá s vaší případnou účastí na odložených olympijských hrách v Tokiu v příštím roce?

Tam má Česko v dráhové cyklistice bohužel zajištěné jenom jedno místo, o které se nejvíc zasloužil oddílový parťák Tomáš Bábek. Takže by to měl být on, kdo do Japonska pocestuje.

A co další olympiáda v Paříži, která bude už za tři a půl roku?

Tak tu rozhodně v hlavě mám. Olympijské hry jsou velkým snem každého sportovce. Chci se jich zúčastnit, a dosáhnout samozřejmě i na nějaké solidní umístění.

Reklama