Článek
Kdy jste se rozhodl, že do úniku skočíte?
Od začátku jsem tam jít nechtěl, byla to malá skupina a dost kilometrů po rovině. Když ale v prvním kopci odskočili Chavanel s Hoogerlandem, cítil jsem, že bych je mohl docvaknout a vyrazil jsem za nimi. Pak jsem tam zůstal jen s Chavanelem. Jeli jsme hodně ostře, dost jsme si dávali a jediné, co mě mrzí je, že jsem nedojel tu vedoucí skupinu.
Nakonec jste odpáral i Chavanela, ale ve stoupání na Tourmalet jste ty před sebou dojet nedokázal...
Dostal jsem se na nějakých patnáct vteřin a ti přede mnou zrychlili. Přitom stačilo, aby ještě kilometr jeli ve stejném tempu a měl jsem je. Chyběl mi kousíček, potřeboval jsem je dojet a trochu si odpočinout, s někým se prostřídat, abych nejel pořád sám. Poslední tři kilometry pod vrcholem jsem se trochu seknul. Hodně mě bolela záda a malinko jsem se zlomil. Škoda, bylo by pěkné přijet první na Tourmalet a získat víc bodů do vrchařské soutěže. Chtěl jsem je dojet pod vrcholem a zkusit to.
12. Tour de France 2011foto: ČTK
Myslíte stále na dres nejlepšího vrchaře?
Zatím není důvod, nemám skoro žádné body. Důležitější je pro mě to etapové vítězství.
Tušil jste, že vás ti zezadu začnou dojíždět?
Věděl jsem to už ve sjezdu z Tourmaletu. Z týmu mi do vysílačky řekli, ať si chvilku orazím a uvidím, jak se budu cítit. Bylo mi jasné, že ti nejlepší pojedou závod o pořadí. Proto jsem pak v cílovém stoupání zvolnil.
Jak jste na tom zdravotně? Co naražená ruka?
Ověřil jsem si, že funguje dobře, ani nohy nemám špatný. Jen mě trochu chytla záda, jak jsem si celý den dával. Ale to snad s masérem dáme dohromady.
Co plánujete v dalších dnech?
Chci něco vymyslet. Pokud se budu cítit dobře, tak zase něco zkusím. Třeba už v další etapě.
