Hlavní obsah

Dva starty, dvě pódia. Česká hvězda doufá, že při milovaném závodě bude i na třetí pokus zářit

Praha

Skvostné výsledky vybojoval český cyklista Zdeněk Štybar z týmu Quick-Step Floors v minulých dvou ročnících italské klasiky Strade Bianche. V sezóně 2016 byl druhý, o rok dříve slavil triumf. Letos je závod při jedenáctém ročníku prvně zařazen do série World Tour a jednatřicetiletý borec doufá, že bude znovu na stupních vítězů.

Foto: Quick-Step Floors

Zdeněk Štybar (vpravo) při belgických klasikách v úvodu sezóny 2017.

Článek
Fotogalerie

S jakými ambicemi se v sobotu postavíte na start závodu, který vám v minulosti přinesl tolik radosti?

Už od začátku sezóny mám Strade Bianche v kalendáři zakroužkované. Moc se těším a doufám, že se mi bude dařit jako v předchozích dvou letech.

Během 175 kilometrů je jedenáct úseků v délce 61 kilometrů na nezpevněném povrchu. Jde o důvod, proč vám závod sedí?

Je to možné. Na nezpevněném povrchu se cítím dobře a zkušenosti z cyklokrosu mi dodávají energii. Ale ten závod je extrémně těžký. Musíme zdolat 3600 výškových metrů. Když jsme s trenérem analyzovali v minulých dvou ročnících výkonnost z hlediska tepů a dalších měřitelných ukazatelů, je to nejtěžší závod z celého roku. Možná mi rovněž vyhovuje, že je to trošku vylučovačka a ke konci zůstávají nejlepší.

Strade Bianche jste nazval zábavným závodem. Co jej při všech zmíněných nástrahách činí tak přitažlivým?

Ten závod milujete, nebo nesnášíte. Nic mezi. Je to těžké profilově i trasou s nezpevněnými povrchy. Před každou šotolinovou částí se v balíku odehrává sprint jako do cíle, je tam boj o pozice. Je hodně defektů, občas pády.

Těší se italská klasika mezi elitními cyklisty velké prestiži?

Je to první vrchol sezóny. Spousta kluků ladí formu přímo na Strade Bianche. Ještě to není monument jako jiné slavné klasiky, ale fakt, že po deseti letech existence byl závod zařazen do série World Tour, mluví za vše.

S jakou formou jste do Itálie odcestoval?

Dosud šlo všechno podle plánu. Forma je dobrá a doufám, že v sobotu svá slova potvrdím.

Máte za sebou vystoupení na dvou belgických jednorázovkách. V Omloop Het Nieuwsblad jste dojel čtrnáctý, při Kuurne-Brusel-Kuurne devátý.

Z prvního závodu jsem byl hodně zklamaný. Šedesát kilometrů před cílem došlo k pádu, jemuž jsem se sice na poslední chvíli vyhnul, ale zůstal jsem tam trčet. A závod pro mě skončil dříve, než ve skutečnosti začal. Mrzelo mě, že jsem se nedostal do první skupiny, protože nohy jsem na boj o vítězství měl.

Objevily se spekulace, že při bojích o pódium doplácíte na množství hvězdných jmen v sestavě vašeho týmu Quick-Step Floors. Změnilo vedení před dalšími závody strategii? Budete mít jasně určeného jednoho či dva lídry?

Zatím se nic neměnilo. Myslím, že taktika zůstane stejná. Je fakt, že moc kluků myslelo na vítězství, a pak jel zbytečně každý sám na sebe. Navíc jsme jeli poprvé závod v daném složení, což se určitě promítlo. Chvilku trvá, než si všechno sedne.

Netříští se však za dané konstelace síla týmu?

Kvalitu, kterou máme, asi nikdo jiný neposkládá. Nicméně závodění není jen o jednotlivcích, ale jak jede tým pohromadě. A to se během víkendu v našem podání moc neprojevilo. Věřím, že se budeme lepšit.

Reklama