Rubriky:

Ultimate Frisbee

Masters tým vybojoval 7. místo na MS v plážovém ultimate

1. září 2011 11:51

Třetí mistrovství světa v plážovém ultimate národních týmů se konalo v týdnu 21.-28.8. 2011 v italském městečku Lignano Sabbiadoro. Plážové mistrovství světa organizuje tradičně „Asociace milovníků plážového ultimate“ (BULA), letos se však jednalo o první rok, kdy záštitu převzala také Světová federace létajícího disku (WFDF).

 

David Průcha

V září roku 2009 totiž proběhlo hlasování členů WFDF, na základě které bylo plážové ultimate uznáno jako samostatný sport a je tedy možné pořádat v něm samostatná mistrovství. A že jde opravdu o jiné ultimate, než to na trávě, o tom svědčí i výsledky – na předních příčkách většiny kategorií se umístily zcela jiné týmy, než jsme zvyklí. Výjimku z tohoto pravidla tvoří reprezentace USA, které hrály finále ve všech kategoriích a celých pět z šesti také vyhrály.

Soutěžilo se tedy v šesti kategoriích, tradičně to byly OPEN, WOMEN, MIXED a MASTERS, oproti minulému mistrovství světa (2007 v Brazílii) přibyly ještě MIXED MASTERS a GRANDMASTERS (nad 40 let). Specialitou plážového mistrovství světa je od roku 2007 účast fiktivního ostrova Currier Island, za který soutěží hráči z celého světa, většinou proto, že jejich země v dané kategorii nevyslala reprezentaci, nebo že se do reprezentace nedostali, ale chtějí si užít atmosféru mistrovství alespoň touto formou. Letos hrál Currier Island hned ve čtyřech kategoriích a ani v jedné nedostal příležitost zasáhnout do bojů o vyšší příčky.
Pro české reprezentanty bylo letos prioritou mistrovství Evropy ve Slovinsku a juniorské mistrovství Evropy v Polsku. Na plážové mistrovství světa, které se konalo jen několik týdnů poté, se tak nakonec postavila jen reprezentace hráčů nad 33 let, tedy kategorie masters. Sestava neprošla žádným výběrovým sítem a tak očekávání, alespoň co se týká výsledku, nebyla vysoká. O to více si čeští masters přijeli turnaj užít.

V masters kategorii přijelo celkem 11 týmů – kromě Ameriky, Kanady a výše zmíněného Currier Isnadu se jednalo o týmy evropské. Díky poměrně nízkému počtu zemí měli Češi tu čest zahrát si s každým z nich. Favority mezi masters byly dva zámořské týmy, brzy se ale ukázalo, že Kanada nepřijela v nejsilnější sestavě. Zato Rakušané postavili do masters velmi kvalitní výběr, který měl ambice zopakovat zisk titulu mistrů světa v této kategorii z roku 2004. Suverénně působili také Francouzi a pochopitelné Američané. Velká Británie poslala na mistrovství reprezentaci do každé kategorie a na masters evidentně už nezbyli silní hráči. Prvním překvapením tak byly jejich výrazné prohry a následný propad mezi poslední tři týmy.

Čechům se vstup do turnaje nevydařil, když nezvládli úvod prvního zápasu proti Německu. S každým zápasem se však tým zlepšoval, což se občas odrazilo i ve výsledcích. V druhém zápase držel český výběr krok s Kanaďany do stavu 5:5, pak se však dostavily chyby a zápas jim utekl. Výrazné prohry pak nastaly už jen proti silnému Rakousku a Francii, zato s nastávajícími mistry světa sehráli Češi ve čtvrtek svůj asi nejlepší zápas. Proti Američanům, za které hrál například legendární Jim Parinella nebo Tony Leonardo (autor knihy „Ultimate – best sport ever invented by man“), uhráli druhý nejlepší výsledek ze všech týmů – 8:11.

Na závěr turnaje jen těsně prohráli svůj druhý zápas s Kanadou, když byli masivně podporováni šikem mladých českých plavkyň. Zápas o sedmé místo sehráli Češi jako odvetu se Švýcarskem. Oproti prvnímu zápasu se tentokrát zvedl poměrně silný, ale stálý vítr a tak se jednalo o dost jinou hru. Oba týmy překvapivě proměnily své první útoky proti větru a na stejnou stranu se hrálo ještě nějakou dobu. Češi však brzy zvrátili vývoj na svoji stranu. Hráli bez zbytečného respektu ze soupeřů nebo z větru. A nutno říci, že zatímco Švýcaři si vybrali enormní dávku smůly například v podobě nevynucených dropů v zóně, Čechům vycházelo, na co sáhli. Nebáli se tak házet dlouhé proti větru i po větru, vyhrávali souboje. Bylo vidět, jak soupeř ztrácí chuť hrát a postupně se vzdává vidiny lichého umístění. Výsledek 12:4 byl pro Čechy příjemnou satisfakcí a pěknou tečkou za příjemně stráveným týdnem.

Finále masters a mixed bylo poznamenáno silným větrem, který se do té doby Lignanu vyhýbal. Proti Američanům nastoupili v kategorii masters Rakušané. Ve větru však nebyli ani zdaleka tak jistí, jako při svém překvapivém triumfu, kdy Američany přehráli ve skupině. Američané brzy získali první dva breaky a postarali se o jednostranný průběh zápasu. Rakouskému výběru tentokrát nevyšlo snad vůbec nic a prohráli vysoko 5:12.

Grand masters a Mixed masters
Ve dvou nových kategoriích se mistrovství zúčastnilo bohužel jen málo týmů. V Mixed masters to bylo šest zemí včetně Currier islands, v Grand masters dokonce jen čtyři. Všechny týmy tak spolu hrály dvakrát a v zápase o umístění si s jedním týmem zahrály potřetí.

Jednoznačným vítězem nejstarší kategorie se staly USA, když všechny zápasem vyhrály rozdílem třídy. Jen jedinkrát zaznamenaly jednobodovou porážku od Rakouska, ovšem v zápase ve kterém už o nic nešlo. Ve finále nad Rakouskem zvítězily s přehledem 13:7.

Mixed masters jsou jediná kategorie, kterou nevyhrály USA. Ve finále je přehrála Velká Británie 11:7. Rozhodujícím faktorem britského vítězství byl hráč s číslem 4 Si Weeks, který během turnaje zaznamenal 21 asistencí a k tomu ještě 26 chycených bodů. Svůj triumf završila Velká británie také výhrou Spirit of the game.

Mixed
Kategorie mixed byla letos na mistrovství světa nejpočetnější. Řada zemí poslala do Itálie pouze mixovou reprezentaci, tak jsme zde mohli zahlídnout země jako Estonsko, Venezuelu, Brazílii a dokonce Spojené arabské emiráty. Své zastoupení v mixu měli také Slováci, kteří se však příliš neprosadili a mezi jednadvaceti týmy skončili až na čtrnáctém místě.

Austrálie, která na trávě patří k světové špičce, uspěla na pláži pouze v mixu, kde získala svojí jedinou – bronzovou – medaili.

Na silný mix vsadili také Němci a dostali se až do finále. Ve větrném zápase začali velmi slibně, a když ve dvaadvacáté minutě vedli 6:2, vypadalo to, že zaskočeným Američanům není pomoci. Následovala však série německých chyb i amerických obran a šestibodová šňůra pro USA. Němci ještě zbrzdili návrat soupeře a v poslední chvíli srovnali skóre na 8:8, závěrečný bod však patřil USA. Spojené státy tak získali titul i v kategorii, ve které nebyli jednoznačnými favority.

Ženy
V ženské kategorii jsme viděli jediné tradiční finále USA vs. Kanada. Z evropských týmů se podle očekávání prosadily Britky, Němky a Finky. Viděli jsme zde hrát i Japonky, ale ty dosáhly z jedenácti zemí pouze na deváté místo.

Němky, čerstvé mistryně Evropy, tentokrát nestačily na Britky, které přijely v lepší sestavě. Angličankám dokonce chyběl jediný bod k postupu do finále, dokonce na něj i útočily, ale šťastnější tentokrát byly Kanaďanky.

Severoamerické finále patřilo mezi ty nejzajímavější. Čeští masters si na tribuně několikrát položili otázku, jak by asi dopadli, kdyby měli proti jedněm z finalistek nastoupit ve hře. Odpověď radši nevyslovili nahlas. Hra těch dvou ženských týmů svou intenzitou i množstvím fyzického kontaktu nápadně připomínala hru openu. Zápas byl od začátku do konce vyrovnaný, oba týmy postupně zaznamenaly dva breaky. USA tak nakonec zvítězily v podstatě díky vyhranému flipu nejtěsněji 10:9.

Open
Největší atrakcí mužské kategorie byli finalisté z roku 2007 a pořadatelé prvního plážového mistrovství Asie – Filipínci. Vzrůstem drobní plážoví specialisté ohromovali svou rychlostí v písku i nečekanými výskoky a s přehledem přehrávali na trávě etablované týmy.

V openu se od začátku děly nečekané věci. Mladý rakouský tým přehrál v pohodě obhájce titulu Austrálii, ambiciózní Švýcaři podlehli Ukrajině. V hojně sledované showgame, před tribunami plnými domácího publika, zvítězili Italové nad USA. Velká Británie přijela do Itálie s výrazně omlazeným týmem, ve kterém nehrál snad nikdo ze stříbrné reprezentace na ME v Mariboru. Nedostala se tak ani do čtvrtfinále a nakonec skončila až na jedenáctém místě.

O největší poprask se však postarala Ukrajina. Po prvních zápasech měla našlápnuto stát se černým koněm turnaje a překvapit slibným umístěním. K porážce Rakouska si však pomohla velmi slabým Spiritem. Poté vyšlo najevo, že za ně v půjčeném dresu opakovaně nastoupil hráč ruského mixového týmu, který nebyl na soupisce. Z podvodu musela zapírající tým usvědčit až fotodokumentace a následovala diskvalifikace a kontumace všech odehraných zápasů poměrem 0:13.

Bez dalších incidentů se dále vykrystalizovala čtvrtfinálová osmička. Kanaďané narazili ve čtvrtfinále na Filipínce, nepohlídali si dvoubodové vedení a v samotném závěru ztratili zápas. Nakonec se museli spokojit s šestým místem po prohře s Německem. Pěkně hrající Španělé nepostoupili přes USA, Rakousko podlehlo domácím Italům a suverénní Švýcaři si ve vyrovnaném čtvrtfinálovém zápase poradili s Německem.

Itálie, za kterou hráli i dva vyčerpaní hlavní organizátoři turnaje, nakonec do vysněného domácího finále nepostoupila. Hojně sledované semifinále se stalo exhibicí Filipínců. Ti doslova zadupali soupeře do písku poměrem 13:4. O překvapení se nepostarali ani Švýcaři. S Amerikou sice dokázali držet krok, ale k postupu do finále jim chyběly dva body. Spokojili se tak alespoň s bronzovou medailí, když porazili rezignovanou Itálii 12:6.

Obsazení finálového zápasu openu ocenili diváci, protože duel USA:Filipíny sliboval atraktivní podívanou. A skutečně se bylo na co dívat. Na poslední sobotní finále se dokonce uklidnilo i počasí, hrálo se opět téměř v bezvětří. Američané se rychle ujali vedení 3:0, ale Filipínci, hojně podporovaní jasnou většinou diváků, se dokázali ještě chytit a srovnat skóre.  Dál bylo finále vyrovnané a plné milimetrově přesných dlouhých přihrávek, efektních rybiček i obětavých obran. USA postupně dokázali získat pár breakových bodů, zatímco si pohlídali všechny svoje útoky. Zvítězili tak zaslouženě 13:9.

Kompletní výsledky a statistiky, najdete na: http://www.wcbu2011.org/scores

Štěpán Materna

Zrušit


Časová osa: Ultimate Frisbee

Filtr článků - Ultimate Frisbee