Článek
Jak na tom aktuálně vaše operované rameno je?
Úplně v pořádku. V pondělí jsem byla na rehabilitaci, prý s ním hýbu docela dobře na to, jak dlouho mám ortézu. Zásah do ramene nebyl tak velký, operace proběhla artroskopicky, takže je i rehabilitace rychlejší. Ortézu můžu sundavat čím dál častěji.
V sobotu jste dokonce v Bratislavě zdolala jedenáct kilometrů při závodě Wings for Life, který pro běžce končí, když je dojede konstantní rychlostí jedoucí auto.
To bylo super. Moc jsem nechtěla běžet, říkala jsem si, že dám tak dva kilometry kvůli fotkám a počkám na auto. Ale pak jsem doběhla na jedenáctý kilometr, rameno ani nebolelo.
Co vám při operaci s ramenem dělali?
To přesně nevím. Ono v něm nebylo nic úplně zničeného. Většinou jde člověk na operaci kvůli přetrhaným vazům, ale já je mám tak volné, že v podstatě ani nejdou přetrhat. Spíš mě to stahovali, dělali takový val, přes který by kloub neměl vyskakovat. Jsou tam vstřebatelné skobičky, něco tam pan doktor Frei vymyslel a druhý den jsem mohla domů.
Jaké byly dny po operaci? Hodně bolestivé?
Nejvíc mě rameno bolelo asi pět dnů po operaci. Před čtyřmi lety mi dělali koleno, tak už člověk trochu zapomněl, jak to po operaci bolí a byla jsem z toho taková naštvaná. Teď jsem se bavila s Kristýnou Kolocovou, která byla na podobné operaci o půl roku dřív, a taky říkala, jak to bolí. Ze začátku jsem nemohla dojít ani k autu. Ale nejhorší pro mě bylo, že neumím spát na zádech. Probouzela jsem se čtyřikrát za noc…
Mohla jste řídit?
Nevím, jestli mohla, ale řídila. (směje se) Mám automat, nikdy mě nezastavili. Nevím, co by se stalo, asi by nebyli nadšení…
Ale i na kolo jste vyrazila.
Dostala jsem nové a potřebovala ho vyzkoušet. Jenže jsem zjistila, že se s jednou rukou nerozjedu. Možná jsem nešikovná, ale nešlo mi to. Tak mi museli kolo držet, já nasedla a rozjela se. Ujela jsem deset kiláků po rovince kolem řeky. Akorát jak je člověk zkroucený, moc pohodlné to nebylo.
Volno jste vyplnila i návštěvou tenisového turnaje na Spartě.
Znám se s Andreou Hlaváčkovou a Luckou Hradeckou, tak jsem vyrazila, potkala jsem se i s Luckou Šafářovou. Holky jsou milé, bavilo mě to.
Co dál jste stihla z aktivit, na které není jindy čas?
Byla jsem hodně doma, natřela jsem železný stůl a byla na koních. Akorát jsem svého Pepina mohla jen očistit a jet domů. Teď mám čas a nemůžu jezdit, až budu moct, zase nebude čas…
Na školní povinnosti v rámci studia FTVS jste si čas našla?
Škola převládala, i když jsem hodně času prozevlila… Pár zkoušek jsem udělala, snad bych první ročník mohla i uzavřít. Akorát nějaké sporty jsem musela přesunout, plavání a gymnastiku teď nezvládnu.
Jaký máte plán ohledně návratu na snowboard?
Plán je delší dobu daný. Tím, jak rameno vypadávalo během sezóny, věděla jsem od prosince, že na operaci půjdu. V červenci a srpnu už bych snad mohla být v plné zátěži, vyrazím na dovolenou do Norska chodit za trolly a rybařit a v září bych se měla dostat na sníh.
Problémy jste měla také s druhým ramenem, i s ním zamíříte pod skalpel?
Je to nasnadě, ale poprvé mi ramena vypadla v sedmnácti a šla jsem na operaci až teď. Tak se to budu snažit vydržet, co nejdéle to půjde.
Na rameno jste musela myslet takřka při každé jízdě?
Na to myslet nešlo, proto mi právě vypadávalo. A když jsem byla hodně unavená, o to větší byla šance, že vypadne, když blbě spadnu. Jet s tím šlo, ale je zbytečné pořád řešit problémy.
Kolikrát vám vypadlo?
To vůbec nevím. Někdy i v létě, kdy jsem třeba jen máchla rukou. Vždycky pak naskočilo samo.
| O víkendu bude bubnovat |
|---|
| Rozsah aktivit, které Evě Samkové operované rameno umožní, je omezený, ale víkendový Pražský festival dračích lodí si ve Žlutých lázních nenechá ujít. A tak na lodi zkusí alespoň jednou rukou bubnováním udávat tempo, patronkou bude i závodů pro veřejnost na paddleboardu. |
