Článek
Ve čtvrtek po příjezdu do dějiště mistrovství světa si tak připomněla deset let od svého životního úspěchu. „Přijde mi to jako hodně dlouhá doba. Je to dávno,“ přikyvovala v hotelu Post v Pontresině pár kilometrů od Svatého Mořice, kde se ubytovala česká výprava na MS.
Stále je jednou z nejlepších světových slalomářek, přitom se toho v jejím životě od Aare tolik změnilo. Ze slečny Záhrobské se stala paní Strachová, otce po trpkém rozchodu v roli trenéra nahradil Rakušan Klaus Mayrhofer, lyžařka si prošla i těžkými zdravotními peripetiemi, kdy jí byl vyoperován nezhoubný nádor na podvěsku mozkovém.
Změnilo se pojetí
Ale změnil se i samotný sport, jemuž se Strachová věnuje. „Lyžování se posouvá mílovými kroky. Nemusíme se dívat ani deset let zpátky, stačí pět a vidíte rozdíly,“ upozorňuje Strachová.
Dokonce takové, že by podle ní zlatá jízda z Aare o deset let později ve Svatém Mořici nestačila ani na postup do druhého kola. „To vidí i laik, že pojetí je úplně jiné,“ srovnává Strachová. „Jízdy vyžadují mnohem větší dynamiku i agresivitu, čemuž nahrává i materiál, který se zrychluje,“ říká.
Čtrnáct let ve špičce
Mění se také tratě. „Každý rok, vzdálenost branek se od té doby zmenšila,“ připomíná kouč Mayrhofer. „Proto jsme museli kompletně změnit techniku, musíte být v přechodech rychlejší,“ vysvětluje rakouský trenér, jenž se Strachové ujal v roce 2012, než jejich spolupráci zbrzdily zdravotní trable lyžařky.
Z elitní sedmičky MS 2007 už česká reprezentantka závodně lyžuje jako jediná. „Samozřejmě jsem se musela měnit, abych technicky stačila. A jsem pyšná, že se už nějakých čtrnáct let držím ve světové špičce,“ neskrývá Strachová, která byla poprvé v elitní desítce SP v prosinci 2002.
