Rubriky:

Lyže a snowboard

Nesmělý mladík Koudelka zazářil, chválu neposlouchá

26. října 2006 11:03 - PRAHA

Rázně Roman Koudelka ve svých sedmnácti vletěl do skokanského světa, ale zatím jen na sucho. V Letní Grand Prix a při domácím mistrovství dokázal porážet hvězdy. I Jakuba Jandu, vítěze Světového poháru.

 

LaPresse

"Ani nevím, jak se to stalo," komentuje bezelstně svůj vzestup mladík z Lomnice nad Popelkou, kde ho trénoval i věhlasný trenér Remsa.

Skoky na lyžích měl v rodině. Na domácí scéně létal kdysi jeho dědeček Luděk Vágner. Přesto koketoval i s fotbalem. "Ale skoky u mě vyhrály, ani nevím proč," pokračuje nesmělý mladík s drobnou figurou.

Na můstcích řádí. "Přinesl si dobré tělesné předpoklady, má správnou techniku. Připomíná mi Morgensterna," srovnává rakouský trenér reprezentace Richard Schallert českou hvězdičku s olympijským vítězem.

"Já tohle všechno kolem radši neposlouchám, důležité jsou pro mě výsledky," říká Koudelka a po 14. místě v letní sérii se těší na první zimu mezi elitou.

"Neměli bychom čekat moc. Dělám dost dlouho v oboru, abych věděl, že přijdou i pády, tedy ty výkonnostní," pokračuje trenér.

Na vlastní kůži už se o tom mladý skokan přesvědčil. "Dvakrát za sebou jsem si natloukl v Oberhofu. To jsem chtěl naplnit heslo, že po pádu musí skokan hned zase na můstek a nějak to nevyšlo. Měl jsem něco s žebrama, nic zlomený, ale pak z toho byl špatný celý rok," připomíná.

Roste pomalu

Nemá problém s tím, že skoky jsou disciplínou, kde se těžko plánuje a každý milimetrový zásah do pravidel, či nečekaně nabyté centimetry do výšky můžou hrát obří roli. "Naštěstí rostu pomalu, snad s tím problém nebude," doufá student třetího ročníku jilemnického gymnázia.

Počítačové metody rakouského trenéra, který letos přišel k národnímu týmu, jej přivádějí k úžasu. Leccos pochytí i od Jandy, s nímž pobývá v cizině na pokoji. "A taky mě třeba vyzvedne doma, když se jede na soustředění, já ještě nemám řidičák," říká a přijímá roli podřízeného při putování po můstcích s o jedenáct let starší hvězdou.

"Je dobře, že je tu konkurence. Roman má excelentní skokanskou techniku. Jen mu závidím, že mě v sedmnácti nepotkalo to, co jeho. Já dřel do šestadvaceti, než přišel velký vzestup," podotýká Janda. Oba se hecují. "Schovává mi polštářek, který si vozím s sebou z domova," stěžuje si naoko Koudelka. "A zavírám ho taky na balkón, protože nechce uklízet," směje se Janda.

Václav Procházka, Právo

Zrušit