Článek
Jak jste spokojen s tím, že do druhé fáze šampionátu vstupujete bilancí dvou výher a jedné porážky?
Možná šlo porazit i Rusky, ale špatnou výchozí pozici nemáme. Věřím, že holky postupem odvalily určitý psychický balvan a jejich hra bude uvolněnější. Enormní nasazení v obraně mě ale hřeje už teď, moc se mi líbí, že tam dávají celé srdce a ukazují mentální sílu.
Co vás naopak zatím nejvíc trápí?
Velký počet ztrát míče, což ale souvisí s nervozitou. Potřebujeme i zlepšit střelbu, včetně trojek. Na tréninku to tam přitom padá, takže jde jen o to přenést ji do zápasu a v tom taky hraje velkou roli hlava.
Co s tím může trenér udělat?
Hráčka, když je sama se sebou nespokojená, akorát se tím ubíjí a my ji musíme dostat do pohody. Snažíme se s holkami mluvit, abych je v tom nenechal a pozitivně je motivoval. Jen doufám, že u některých, kterým se nedaří, se neblíží nějaká nemoc...
Nezdá se vám ale, že výkon českého týmu probíhá tak trochu ve vlnách?
Zápasy ženského basketu probíhají ve vlnách běžně. Nefunguje to tak, že když někdo vede už o devatenáct bodů, tak o tolik i vyhraje. Musím ale ocenit, jak holky dřou a nechci je týrat, ani snižovat jejich výhry nad Argentinou a Japonskem, to přece nebyly vůbec špatné celky.
Papírově se zdá, že by čtvrtfinálovou bránu mohl otevřít už skalp Korejek v dnešním zápase...Takhle neuvažujeme, každé utkání tu chceme vyhrát. Dravý asijský styl nám ale moc nesvědčí, je pro nás těžké vyrovnat se s živelným pohybem a musíme mít i na paměti, že mají excelentní střelbu z větší vzdálenosti.
Bojujete v domácím prostředí s velkým tlakem?
Hrát šampionát doma je náročnější, než si kdokoli z nás myslel nebo i dokázal představit. Je to fakt tvrdá dřina, pro každého z týmu. Nechci se ale na nic vymlouvat, i když tady třeba moc nespím. Po sobotním zápase jsem zabral až kolem půl třetí, předchozí dny to nebylo lepší.
Nepomůže vám třeba odreagovat se u televize nebo s knížkou?
Mám raději klid, takže televizi moc nezapínám a bohužel jsem si přivezl špatnou literaturu. Koupil jsem příběhy 66 největších masových vrahů a to je tak morbidní věc, že jsem přečetl jeden příběh a bylo mi zle. Na takové krváky teď fakt nemám...
