Článek
Jak jste spokojená se čtvrtým místem na tříkilometrové trati?
Vzhledem k problémům se zády jsem hodně spokojená. Sice jsem skončila bez medaile, ale cítila jsem se lépe než na trojce v Heerenveenu a s pětkou ve Stavangeru se to nedá ani trochu srovnat. Především můj projev na ledě je lepší. Důležité je, že jsem jezdila konstantní kola a na nejlepší moc neztrácela.
Po svojí rozjížďce jste byla třetí. Doufala jste, že by stupně vítězů mohly vydržet?
Každý sportovec věří, když sahá po medaili, že to vyjde. Trochu nervózní jsem byla, ale nejen vítězná Takagiová, ale i Holanďanky De Jongová a Wüstová byly tentokrát lepší, k pódiu bylo poměrně daleko, i když ten odstup tak velký není. Kdybych byla zdravá, čtvrté místo by mě asi mrzelo, ale za stávající situace si cením především výkonu. Sledovala jsem soupeřky. Některé zajely to, co v Evropě, jiné zrychlily, ale pořád se to nahoře přesýpá. Věřím, že zase bude líp. Jsem o krůček blíž.
V čem vás záda nejvíc omezují?
Když si sednu na zem, nedokážu se ohnout, ke kolenům. Nemohu se pořádně protáhnout, skákat ani posilovat. Chybí mi síla v odrazu, takže nejedu tak rychle, jak bych chtěla. Pochopitelně nemám na dráze ani ideální sklon.
Musíte se při závodě hlídat, abyste neudělala nějaký špatný pohyb, po němž by bylo ještě hůř?
To se při závodě nedá, na to není čas myslet. Jedu, co to jde a buď to vyjde nebo ne.
Co s vámi dělá fyzioterapeut?
Píchá mi jehličky a dělá, co se dá. Opravdu mi to pomáhá a věřím, že se záda brzy zlepší natolik, abych mohla všechno dělat, jak jsem zvyklá.
Trenér Petr Novák vás hodně chválí...
Celý tým mi fandí a pomáhá, ale Petr nejvíc, je pro mne opravdu velkou psychickou vzpruhou. Říká mi, že vzhledem k těm problémům jezdím dobře, umím s tím nejen bojovat, ale i závodit a dělám pokroky. Je přesvědčený, že v Pchjongčangu pojedu o olympijské medaile, i o tu nejcennější, taková slova opravdu nejen potěší, ale dává mi to i sílu.
Už jste probírali, co všechno ještě v Calgary a za týden v Salt Lake City pojedete?
Kdepak, všechno řešíme po závodech a hlavně podle momentálního stavu, jak se cítím. Zbytečně neriskujeme, aby se situace nezhoršila, přizpůsobujeme tomu tréninky a celý můj program.
