Článek
"Prostě se mi to nikdy nepovedlo vyladit," přiznává, že se s formou ne a ne trefit do toho správného momentu. Ani loni při mistrovství světa v Oberstdorfu. Ale hned po závěrečné padesátce na šampionátu mudroval, co v příštích měsících udělá jinak.
Čistil si hlavu
Vyjde mu to? Říká, že obětoval, co se dalo. Povznášel se nad nezdary ve skandinávském úvodu Světového poháru. Na krušnohorských cestách, ale i přímo doma na Božím Daru s manželkou a malým Matýskem si čistil hlavu po výsledcích, které drásaly jeho závodnickou duši.
Trenér Petrásek jej uklidňoval. "Míříme k olympiádě," velel svému svěřenci. Ten se bez většího vzrušení snažil přecházet i úspěchy, které následovaly. Vánoční viróza ho totiž nesrazila. Silvestru dalo jedinečnost druhé místo v Novém Městě. A v estonském Otepää se na stříbrný stupínek dostal také. "Svěťák nebereme tak jako v jiných sezónách, ale jsme myslím na dobré cestě," říkal s opatrností z kraje zimy.
Více trénoval než závodil. Často ve výšinách připomínajících dějiště her. V Bulharsku před sezónou, dalšími štacemi byla alpská centra Tauplitz a pak Saiser Alm, odkud už mířil přes poslední zastávku SP v Davosu do běžeckého centra her - Pragelata. Žádná cesta na zámořskou fázi seriálu, vynechával i některé bitvy v Evropě. "Nechtěl jsem se vyzávodit, byla to ale taková divná sezóna s tolika pauzami."
Pomůže i psycholog
Před vrcholem zimy se o něm zase mluví jako o medailové naději lyžařů. Nechce si z toho dělat hlavu. "Zimních sportovců, kterým se daří, je dost. Mezi nimi se nějaký Bauer ztratí... Ale na druhou stranu od začátku sezóny se nezdráhám říct, že chci bojovat o medaili. Bič jsem si na sebe ušil sám. I to musím ustát," přemítá před vrcholnými chvílemi zimy.
Do boje o první pořádnou medaili ve svých osmadvaceti nasazuje i psychologa Olega Mazurova. "Pracujeme spolu spíše na dálku, hlavně si pak nechci nic vyčítat," podotýká Bauer.
Jaké to je, vyhrát na olympijské trati, už ví. Ale ne při vrcholné akci. Po třiceti kilometrech se v Pragelatu zhruba před rokem hnal jako první do cíle skiatlonu. Jásal. Ale to jen přidal do sbírky další parádní výsledek ve Světovém poháru.
Na skiatlon se těší
Právě běžeckou kombinací klasiky a bruslení pro něj při hrách vše začne. Cítí sílu v obou stylech, ač dříve byl brán za klasika.
"Jako bych měl lepší pocit při bruslení. Ale není to vyhraněné. I proto se těším na skiatlon. Na obhajobu vítězství z loňského testu. Ale budu se soustřeďovat kromě sprintu na všechny závody, takže moje šance prosadit se nepadají s prvním závodem," říká odhodlaně. Tratě v Pragelatu považuje za jedny z těžších. "Ani nevím, jestli mi tam více dávají zabrat kopce, nebo výška."
Čeká ho na nich i padesátka bruslením, záludný maratón, na který se Češi zpravidla třesou a končívají v popředí. Ale i klasická patnáctka a štafeta, v níž se rýsuje dráždivá šance. Už dlouho nebyl tým tak nadupaný. Tolik možností... "Výhry ze svěťáku už mám tři. Přebít to můžu jen úspěchem na mistrovství světa. Nebo olympiádě."
