Hlavní obsah

Sáblíková: Snad tu medaili získám ve Vancouveru

Martinu Sáblíkovou v sobotu dělila necelá vteřina od olympijské medaile, ale zklamání už ji přebolelo. Česká rychlobruslařka patřila k nejpříjemnějším překvapením na olympijských hrách v Turíně a už se těší na ty další ve Vancouveru. V rozhovoru pro deník Právo vykládala o skvělé olympijské atmosféře a plánech do budoucna.

Článek

Máte za sebou premiérové vystoupení na olympijských hrách. Na tři tisíce metrů jste byla sedmá, ve své silnější disciplíně na pět tisíc metrů čtvrtá, když jste vylepšila světový juniorský i svůj osobní rekord. Jak vystoupení v Turíně hodnotíte?Je to fantastický úspěch. Vzhledem k tomu, v jakých podmínkách se připravujeme a za jak dlouho dobu jsme se dokázali dostat mezi špičku, je to neuvěřitelné. Obrovské poděkování musím vyslovit trenéru Novákovi. Bez něj bych to nedokázala. Doufám, že nejen já ale i další rychlobruslaři u nás se vypracují.

Ani trošku vás už nemrzí čtvrté místo z pětikilometrového závodu?Už to přebolelo. Byla jsem zklamaná, ale být čtvrtá na olympiádě, to je skutečně paráda.

Bolela vás při sobotním závodě zraněná noha hodně?Trošku jsem to cítila. Ale nebudu se na to vymlouvat. Medaile byla kousek, ale já jsem podala maximální výkon. Snažila jsem se ze všech sil.

Co pro vás znamenala poměrně velká podpora fanoušků?Bylo bezvadné, když jsem viděla tolik vlajek. Hned jsem měla na startu jinou náladu, byla jsem v jiné psychické pohodě. Když už jsem na konci neměla žádné síly, když už jsem byla prostě mrtvá, tak jsem si říkala, že musím jet alespoň pro diváky.

Záviděla jste Kanaďankám Hughesové, Klassenové a Němce Pechsteinové stupně vítězů?Ne. Je jasné, že jsem tam chtěla být taky, ale holky zajely fantastický závod. Byly výborné. Rozhodně jsem jim při poslední jízdě nepřála nic špatného. Přece nebudu třeba Pechsteinové přát pád. Věřím, že ještě dva nebo tři olympijské závody pojedu.

Další olympiáda bude za čtyři roky ve Vancouveru. Je pro vás motivací? Za tu dobu mohou přijít nové vynikající rychlobruslařky, jiné mohou skončit. Nikdo neví, jak to ve Vancouveru bude vypadat. Věřím, že tam závod pojedu a na stupních vítězů stát budu. Za tu dobu se dá udělat spousta práce. Vážně se těším na další olympiádu. Ve Vancouveru navíc bude chodit hodně diváků. Doufám, že tam už nebudu jedinou českou rychlobruslařkou.

Jak jste vlastně prožila téměř tři týdny v Turíně?Myslela jsem si, že to bude delší. Bylo to opravdu bezvadné. Nejvíce se mi líbilo, že jsou všichni pohromadě ve vesnici, i když tady lyžaři chyběli. Mohla jsem se setkat se zajímavými lidmi. Jen mě štvaly akreditace. Byly velké jako billboard.

S kým jste se ve vesnici seznámila?S českými hokejisty Eratem a Židlickým, kterým jsem ukazovala, jak se brousí brusle. Byli v šoku, že se to dělá ručně. Pozdravila jsem se také s Jevgenijem Pljuščenkem, který vyhrál krasobruslařské zlato. Popřál mi hodně štěstí. Ale jestli věděl, kdo jsem, to netuším. Já jsem mu říkala, že jel skvěle. Viděla jsem jeho jízdu asi pětkrát.

Co jste ještě během olympijských her sledovala?Co se dalo. Jsem strašně ráda, že Katka Neumannová získala zlatou medaili. Ten její finiš, to bylo prostě něco úžasného.

Reklama

Související témata:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články