Rubriky:

Vancouver 2010

Bronzový lesk hokejistů zašpinila slabá představení

28. února 2006 09:54 - TURÍN

Čeští hokejisté přijeli do Turína s cílem zvítězit. Na Nagano navázali výsledkově alespoň z části, herně však byla představení týmu trenéra Hadamczika převážně slabá. Výkony, které český tým předváděl, budily rozpaky. "Rozhodující je, že máme bronzovou medaili," má po ruce pádný argument trenér reprezentace Alois Hadamczik.

Hadamczik dobře ví, že historie se nebude ptát, jak nejistí byli brankáři, slabá obrana a neproduktivní útok. Po ruce má i další důvody pro vysvětlení matného turínského vystoupení. "Mrzí mě, že jsme neměli možnost sejít se čtyři dny před olympiádou a absolvovat dva tréninky. Vše by vypadalo jinak," tvrdí.

Hráči nastoupili k prvnímu utkání bez většího oddechu, aniž by absolvovali jediný trénink v kompletním složení. Předem avizovali, že se nebudou vymlouvat na únavu. Špatnou hru ale dávali do souvislosti s chybějícími silami pravidelně.

Problematická se ukázala i otázka nasazení brankářů. Nejistota sžírající Vokouna se na jeho výkonech po zranění Haška projevila. "Zkuste se vžít do role, kdy ze dvou dobrých gólmanů jednomu řeknete, že bude chytat a druhý bude zklamaný," říká Hadamczik.

Tragická forma kapitána Langa

Diskutabilní byla také před veřejností dlouho utajovaná volba kapitána. Langa turnaj zastihl v tragické formě. Navíc na něm nebylo vůbec znát, že by měl zájem trápící se mužstvo probudit alespoň náznakem "kapitánského" činu.

S výjimkou zápasů se Slovenskem a Ruskem a dvou třetin s Kanadou nezastihl turnaj v nejlepší kondici ani obránce. A opory, na nichž trenér hodlal stavět v podobě prvních dvou útoků, byly poněkud vyčpělé. Od Jágra či Ručinského čekali všichni více. "Kluci byli sami ze sebe překvapení, že jim nejdou nohy. Ale to je fyziologický jev," vysvětluje Hadamczik.

Když se dostali na led, vynikli spíše hráči druhého sledu, hlavně Čajánek, Erat a Bulis. Prostoru však měli pomálu. Dlouho prosazované složení útoků proházené efektivně až v posledním zápase také nebylo správnou volbou. Větší invence a odvaha ze strany trenérů by nebyly na škodu. "Kluci se sešli a museli hrát. Hráče znáte. Víte, že jsou vynikající, ale někdy překvapí," krčí rameny kouč.

Neochota českých hráčů

Hokejisté uznali, že ne pro všechny zápasy ve skupině měli dostatečnou motivaci. Proč tedy označovali utkání s Italy za "zápas roku"? Co by potom představoval čtvrtfinálový souboj se Švédskem či Ruskem?

Samostatnou kapitolou je komunikace. Ve většině případů neochota českých hokejistů ostře kontrastovala s hvězdami Švédska, Finska či Kanady. A uvnitř kabiny? I hráči samotní jednotně přiznávali, že se zlatým tažením za vídeňským triumfem nejde turínskou misi srovnávat. "Za celý turnaj jsme neměli jediný slovní konflikt. Parta byla složená dobře," přesvědčuje Hadamczik.

Bronz z olympijského turnaje je přesto úspěchem. Zlatá generace však naznačila, že tímto turnajem končí. Užívejme si proto turínského lesku, budoucnost už tak třpytivá rozhodně být nemusí.

Radek Malina, Právo

Zrušit


Časová osa: Vancouver 2010

Filtr článků - Vancouver 2010


Podsekce:

                 

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..