Slzy jako rituál? I před druhým zlatem Ledecká překonávala krizi

Před super-G české obojživelnici nevyšly poslední tréninky, trochu si hnula se zády, a tým ji musel utěšovat. Podobné momenty prožívala Ledecká po pátečních snowboardových trénincích, kdy i několikrát spadla.

„Úplně stejný stav," srovnával její lyžařský kouč Tomáš Bank, který asistoval i při snowboardovém závodě Ledecké. „Jak to projela rolba, byla trať hrozně rozrytá a Ester ze čtyř jízd dvě nedojela, ani další dvě nebyly dobré," popisoval Bank.

„Fakt to nebylo úplně jednoduché," přiznávala i Ledecká už po svém suverénním triumfu v závodě. „Snažila jsem se prkna různě přehazovat, ladili jsme, jak budou nabroušená," popisovala.

Psychická pohoda se ale v sobotu vrátila. „Vyspala se z toho. Začínám se bát, že to bude mít jako rituál a bude nám brečet před každým závodem," směje se Bank. „Ale asi slzy pomáhají. Člověk musí pochybovat, aby se neuspokojil," věděl zkušený kouč. „Navíc těch pádů už bylo a ještě bude... Já se snažím se z nich vždycky poučit. Zjistit, kde byl problém, abych ho příště už neopakovala," líčila Ledecká.

Drobný zádrhel, byť spíše úsměvný, přišel i v den závodu. Ledecké tým zjistil, že nemá její správné startovní číslo 7. „Byly chvilku nervy, protože nikdo nevěděl, kde je. Ale vyřešilo se to rychle," vyprávěl fyzioterapeut českého esa Jakub Marek. „Jen se dalo do jiného batohu, tak jsme museli pro číslo, aby mohla vůbec závodit. Nevím, kdo ho tam založil, asi nějaký skřítek," vtipkoval Marek.

„Trošku panika vznikla, ale na to jsou všichni v mém týmu zvyklí a takové krize zvládají dobře. Mám těch čísel strašně moc a většinou jsou červená, ale mamka s Kubou vyrazili hledat číslo k nám na hotel, a nakonec se v nějakém batohu našlo," hlásila Ledecká s úlevou.