Článek
„Výkony nás starších nebyly při skocích nic veselého. Ani jednomu se představení na můstku nepovedlo. Rozhodně jsme už zažili lepší dny," nebral si servítky při hodnocení Pavel Churavý, nejzkušenější z českých reprezentantů, který skončil třiadvacátý.
„Před odletem do Soči jsem měl velkou formu. Nepochyboval jsem, že budu po skoku do desítky. Jenže jsem se odrazil pozdě, ani stylově se mi skok nepovedl," lamentoval Churavý. Nevymlouval se ani na podmínky při běhu, nehledal chybu v tající trati. V areálu pod skokanskými můstky bylo totiž dvanáct stupňů nad nulou.
„Trochu rozbitá vrchní vrstva sněhu byla, ale podklad i při dané teplotě zůstal pevný," chválil pořadatele Churavý, jenž v běhu ztratil jednu pozici. Tomáš Slavík si o osm polepšil, Miroslav Dvořák dokonce o patnáct. „Míra je výborný běžec. Kdyby skočil alespoň pětadevadesát, musel být na špici. Mít alespoň jednoho kluka v desítce, všem by nám bylo veseleji," posteskl si Churavý.
Před závodem ho trápila viróza, ale ve středu už se cítil v pohodě. „Od příletu mi nebylo dobře. Motala se mi hlava, všechno mi padalo z rukou. Možná se projevil fakt, že spíme jedenáct set metrů nad mořem, na což nejsem zvyklý, třeba posun času. Každopádně největší problém jsem si přinesl z tréninku v hlavě. Nepovedl se mi jediný pořádný skok. A samozřejmě člověk pak do závodu nastupuje s pošramoceným sebevědomím," přemítal Churavý
Doufá, že při bitvě na velkém můstku a následně v týmovém závodě čeští reprezentanti středeční výpadek odčiní. „V soutěži družstev jsme v Soči minulý rok skákali dobře a byli pátí. Věřím, že se na velkém můstku a poté v týmové bitvě ukážeme v lepším světle," burcoval sebe i kolegy Churavý.
