Článek
V osmnácti letech jste poprvé v hlavní soutěži grandslamového turnaje, přesto dnes budete hrát o postup do čtvrtfinále. Nepřipadáte si v Paříži trochu jako ve snu?
Já si pořád moc neuvědomuji, jaký je to úspěch. To mi asi dojde později. Ale snad nekončím a bude to ještě lepší.
Vyřadila jste dvanáctou nasazenou Maďarku Szavayovou a teď vás čeká Estonka Kanepiová, s níž jste nedávno prohrála v Miami. Co si z toho zápasu pamatujete?
Bylo to na tvrdém povrchu, ale měla jsem ji na lopatě! (6:3, 5:7, 5:7 – pozn. aut.) Nějak se to ale otočilo. Nesmím jí dát teď šanci.
Před Paříží jste hrála dva turnaje na antuce a výsledky nebyly bůhvíjaké. A najednou grandslam a takováhle forma. Vás samotnou to nezaskočilo?
Já měla na antuce vždycky problémy. Ale byla jsem ráda, že jsem po Fed cupu hrála v Praze. I když jsem prohrála hned první zápas, tak mi to pomohlo. Ve Štrasburku už jsem se na antuce cítila líp. Ale stejně, koho by to napadlo, že mi to takhle půjde...
Vyhovuje vám, že vás soupeřky nemají moc přečtenou?
Přesně tak. Role, že se ode mě moc nečeká, je ideální.
České sázkové kanceláře vás ale proti Estonce už vidí jako mírnou favoritku.
Fakt? Jejda (směje se). Nějak se s tím snad poperu.
Jak jste před důležitým zápasem relaxovala?
Že bych šla do kina, to nehrozí. Normálně jsem si zatrénovala. A koukla na nějaké zápasy. Už taky začali hrát naši junioři.
A co vaše rodina? Fandí na dálku, nebo přijedou za vámi?
Zůstanou asi doma. To víte, mají moc práce.
