Článek
Finále životního příběhu hannoverského brankáře, který ve své kariéře nasbíral osm reprezentačních startů a zároveň prožíval velká osobní muka, je mrazivé.
Potvrzují to slova jeho manželky Teresy Enkeové v podcastu Robina Gosense, o kterém referují německá média.
Enkeho zjevně dohnala k sebevraždě duševní choroba spojená s těžkými depresemi stupňujícími se po smrti dcerky v roce 2006. Manželka vnímala, že její partner prožívá dlouhou dobu těžké chvíle, ale věřila, že se postupem času se situací vyrovná.
Večer před osudným dnem ji objímal, líbal a řekl jí, že ji miluje. Poslední den jeho života pak začal podle ní zcela běžně. „Teprve když se onoho večera nevrátil domů, jak bylo očekáváno – a zaslechla jsem sirény – dostavil se pocit neklidu. Zlé tušení.“
Po telefonátu s trenérem brankářů a na základě podnětu od jeho agenta, aby zkusila najít případný dopis na rozloučenou, objevila v ložnici papír. A bylo vše jasné. Zvláště když krátce nato přišlo potvrzení nezměrné tragédie na kolejích.
Promluvila o ní už kdysi dávno. Krátce po manželově sebevraždě. V podcastu ovšem hovořila v širším kontextu. Zmínila tragédii jejich dcery Lary v září 2006, která zemřela v důsledku komplikací spojených se srdeční vadou. Tato ztráta je oba hluboce zasáhla. Při zpětném pohledu lituje, že tehdy společně nevyhledali odbornou pomoc v širším rozsahu. U jejího manžela se v té době zřejmě už naplno rozvinula choroba.
Co víc. Své deprese zakrýval a nedával je najevo, aby snad ještě nepřišel o druhou dceru Leilu, kterou společně s manželkou adoptovali a které v době jeho smrti bylo pouhých 8 měsíců.
Fotbal pro něj představoval únik, avšak psychické potíže vyřešit nedokázal – což si Teresa, jak přiznala, plně uvědomila až po sebevraždě, jíž předcházela manželova cesta ke hrobu dcery. Nakreslil na něj srdce a připsal všeříkající slova: „Laro, tatínek jde za tebou!“
