Hlavní obsah

V Budějovicích se už Kadlec nebabrá. Zpátky na vítěznou vlnu, velí kapitán Slovácka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V posledních třech ligových zápasech sice brali pouze jediný bod, ale přesto prožívají fotbalisté Slovácka, kteří figurují v tabulce po osmnácti kolech s 36 body na čtvrté příčce, nejlepší podzim v historii klubu. Jeho vrcholem byla čtyřgólová demolice Sparty. Kapitán moravského mužstva a bývalý reprezentační obránce Michal Kadlec věří, že se v sobotu v letošní derniéře s Jabloncem vrátí Hradišťští na vítěznou vlnu.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Michal Kadlec ze Slovácka.

Článek

Čekal jste, že se vám takhle skvěle podaří navázat na vydařenou loňskou sezonu?

Doufal jsem v to. Mám radost, že jsme na tom ještě lépe než před rokem. Užívám si to, vždyť něco takového nebylo až do loňska na Slovácku absolutně zvykem. Kéž bychom teď podzim zakončili výhrou nad Jabloncem a potěšili na závěr roku naše skvělé fandy solidním fotbalem. Velká škoda, že jich teď může přijít maximálně tisíc.

Od osmého do patnáctého kola nejvyšší soutěže jste v osmi zápasech ztratili pouze dva body za plichtu v Karviné. Vaše úspěšná série vyvrcholila nečekaně vysokou výhrou nad Spartou 4:0. Jak jste si triumf nad vaším bývalým mužstvem užil?

Hrozně moc. Pro mě to byl pochopitelně mimořádně speciální zápas. Vždyť jsem na Letné získal dva mistrovské tituly a zahrál si tady Ligu mistrů. Z toho, že jsme sparťany tak jasně přehráli, jsem měl velkou radost.

Máte toho v dosavadní kariéře za sebou na klubové i reprezentační úrovni hodně. Utkví vám přesto toto utkání nadlouho v paměti?

Já myslím, že navěky. Vždyť je to čerstvé. Vítězství bylo o to sladší, že byl hradišťský stadion po sedmi letech úplně vyprodaný. A hrozně mě potěšil i způsob, jakým jsme Pražany zdolali. Prakticky celý zápas jsme byli aktivnější a herně lepší.

Hned o týden později jste ale ztratili skvěle rozehraný zápas v Českých Budějovicích. Vedli jste 2:0, avšak nakonec jste s Dynamem padli 2:3, byť domácí dohrávali v deseti. Co se přihodilo?

To bych taky rád věděl. To, jak jsme o už téměř jistou výhru přišli, není příliš obvyklé. Ale stalo se, a bohužel to už nevrátíme. Moc se mi v tom už ani nechce babrat. Vyříkali jsme si to, a je to za námi. Hledíme už raději dopředu.

Podepsal se na vás kolaps na jihu Čech poté i v domácím utkání s Plzní, které jste 1:2 prohráli?

Myslím, že ani ne. S Viktorkou to byl hodně specifický duel. Naprostou většinu zápasu jsme byli herně lepší, ale doplatili jsme na rychle inkasovaný gól hned v úvodní minutě. Bohužel se nám v tomto zápase nevedlo střelecky. Kdybychom vyrovnali na 1:1, asi by se utkání vyvíjelo jinak. Možná se ukázalo, že nám do top týmu ještě něco chybí. Na druhé straně mě ale těší, že nad námi žádný soupeř neměl na podzim herně navrch, takže bych netvrdil, že jsme si prošli nějakou krizí. Oproti minulosti je velká změna v tom, že k nám drtivá většina ligových mužstev jezdí takřka výhradně jen bránit.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

Fotbalisté Hradce remizovali "doma" se Slováckem 2:2.

Po výhře nad Spartou už váš hodně expertů řadilo výkonnostně na roveň Slavie, Plzně či Sparty. Co na to říkáte?

Že za nimi momentálně bohužel o pár bodíků zaostáváme. Platí to i o ekonomické síle klubů, v tomhle směru jsme asi nejmenší pán. To, že teď proháníme nejlepší tuzemské celky, je o to cennější, že Uherské Hradiště je v elitní soutěži nejmenším městem. A nevím, co si mám myslet o kauzách, které v poslední době vylézají na povrch. Je jasné, že zmíněné tři kluby z čela tabulky mají i v zákulisí největší vliv. Naším cílem bude bez ohledu na to předvádět i nadále co nejlepší fotbal.

Ze tří čelních tuzemských týmů fandíte zřejmě Spartě, že?

Jasně. Pokud s ní ale zrovna nehrajeme my. (úsměv). Zažil jsem toho na Letné hodně, pořád tam znám dost lidí. Když jsem působil v zahraničí, přál jsem Spartě i Slovácku.

Když jste teď v televizi sledoval Spartu, Slavii nebo Jablonec ve skupinové fázi evropských pohárů, nemrzel vás zpětně o to víc letní nezdar s Plovdivem v předkole Konferenční ligy?

Vyřazení mě štve celou dobu. Vždyť jsme rozhodně měli na to, abychom přes bulharské mužstvo přešli. Vypadli jsme asi hlavně kvůli menším zkušenostem. Hodně našich fotbalistů nemělo do té doby s evropskými poháry vůbec žádné zkušenosti. O to větší teď máme motivaci se do nich v příští sezoně vrátit.

Kdyby se vám to povedlo, byl byste i vy znovu u toho?

To skutečně netuším. Byl jsem předběžně rozhodnutý, že po skončení tohoto prvoligového ročníku fotbalovou kariéru na profesionální úrovni ukončím. Pořád ale trochu váhám. Záležet bude na mém zdraví a pocitech. Třeba po takovém zápase, jaký jsme odehráli v Českých Budějovicích, by člověk nejradši skončil okamžitě (smích). Smlouvu ve Slovácku mám do června 2022 a záležet bude pochopitelně i na tom, zda klubové vedení bude chtít, abych ještě pokračoval.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

Utkání 18. kola první fotbalové ligy: FC Hradec Králové - 1. FC Slovácko

Jste rád, že náročný podzim o víkendu skončí?

Jsem. A trochu mě mrzí, že jsme v lize neměli žádné vložené středeční kolo. Vytvořil by se tak prostor odjet s rodinou ještě před Vánocemi aspoň na krátkou dovolenou.

Vám se asi moc nelíbí model nejvyšší soutěže s nadstavbovými skupinami...

Máte pravdu. Já jsem vyznavačem systému ligy dvakrát každý s každým, jak tomu bylo donedávna. Když se kupříkladu pražské derby Sparta - Slavia hraje víckrát za sezonu, ztrácí částečně na své jedinečnosti. A pokud tady je požadavek, aby ligové týmy sehrály víc utkání, měla být nejvyšší soutěž zachována s osmnácti účastníky.

Těšíte se na Vánoce?

Jasně. Strávím pár dní výhradně se svými nejbližšími. Jsem natěšený, až můj dvouletý syn objeví pod stromečkem dárky.

Zhlédnete přes svátky i nějaké pohádky?

Rád. Synáček je ovšem dost živý, a tak jsem zvědavý, jestli mě nechá nějakou delší chvilku se na televizi podívat.

Vnímá vás už na hřišti?

Částečně ano. Ale zatím ještě nevydrží moc dlouho zápas sledovat. Když ho to přestane bavit, tak raději běhá po tribuně. Po utkání jsem ho ale už párkrát vzal do kabiny, aby si s námi užil vítězný pokřik. A vzpomněl jsem si přitom na tátu (kapitán vicemistrů Evropy z roku 1996 Miroslav Kadlec), jak podobně pěstoval lásku k fotbalu on ve mně.

Reklama

Související témata:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články