Gól sice dal, dvě vyložené šance ale zazdil, takže i střelec Dukly Pospěch si prožil své nervy

Jenže rychlé vedení a druhý gól, který jsme přidali těsně před přestávkou, nás uklidnil až příliš. Mysleli jsme, že vítězství už přijde samo, i když Brno se už v prvním poločase zlepšovalo a po přestávce hrálo skutečně výborně. Nekazilo, dobře kombinovalo a po Plzni, která u nás na podzim vyhrála, to byl vlastně první soupeř, který nás takto zatlačil a proti němuž jsme se museli o vítězství strachovat až do závěrečného hvizdu.

Při té první vykopával brněnský obránce podle mého i podle tvrzení spoluhráčů míč už za čarou, při druhé jsem možná mohl nahrát Borkovi, ale protože jsem byl na malém vápně sám, chtěl jsem zakončit a rozhodnout. Bohužel jsem přestřelil.

Poslal mi skutečně nádherný balón, neboť si všiml, že jsem v šestnáctce úplně sám a nikdo mě nehlídá. Stopeři byli daleko od sebe, takže jsem měl dost a dost prostoru. Stačilo míč zpracovat, zachovat klid a přesně vystřelit.

Néstor je takový hračička, který i na tréninku dává podobné góly. Postupně se s námi sehrává, a proto mu dal trenér důvěru i proti Brnu a vyplatilo se to. Jeho branka byla skutečně krásná, navíc měl i další šance, které zatím neproměnil.

Nepříjemné to každopádně bylo, protože přípravu na zápas už máme zažitou. Docela otravné, že jsme si ji museli zopakovat ještě jednou, ale stává se... Podstatné ovšem bylo, že jsme nakonec vyhráli. Máme tři body a dál můžeme hrát o ještě vyšší patra tabulky.

Teoretická možnost sice existuje, ale Liberec zahrál v posledních kolech výborně, má už sedmačtyřicet bodů, takže na třetí místo už těžko můžeme myslet. To by se musel stát zázrak.

Bodový cíl jsme sice už splnili, ale i tak se budeme pokoušet o to, abychom ještě vybojovali čtvrté místo. Už v příštím kole v Ostravě na Baníku se o to budeme snažit, v dalších zápasech s Mladou Boleslaví a Spartou zrovna tak.