Článek
Nejcennější kov získali čeští a českoslovenští hokejisté dohromady jedenáctkrát. Z první zlaté medaile se radovali na šampionátu v Praze roku 1947 a o dva roky později ve švédském Stockholmu. Poté přišla třiadvacet let dlouhá pauza než znovu Československo zvedlo nad hlavu pohár pro vítěze. V roce 1972 se radovali opět v Praze, v roce 1976 v polských Katowicích a titul obhájili na následujícím šampionátu ve Vídni.
| Medaile českých a československých hokejistů na MS: | |
| ZLATO | 11x (naposledy v Rakousku 2005) |
| STŘÍBRO | 13x (naposledy v Lotyšsku 2006) |
| BRONZ | 19x (naposledy ve Švýcarsku 1998) |
Třetí titul před vlastními fanoušky následoval v roce 1985, kdy Jiří Šejba parádním hattrickem pomohl ve finále pokořit Kanadu. Po rozdělení Československa v roce 1993 mohla Česká republika pokračovat v elitní skupině MS a po třech letech dokázala triumfovat i bez slovenských spoluhráčů. Ve Vídni napsal zlatou tečku Martin Procházka svým šťastným gólem v závěru finále s Kanadou.
Na konci století pak Češi předvedli mimořádný úspěch - jako první dokázali v systému play-off vyhrát tři mistrovství světa v řadě. Cestu za zlatým hattrickem začali v norském Oslu, kde rozhodl finále s Finskem Jan Hlaváč gólem v sedmnácté minutě nastaveného času.
Na MS v Německu 2001 ani jednou neprohráli
O rok později si Češi v Rusku vychutnali finálové vítězství 5:3 v prestižním souboji se Slovenskem a do třetice slavili o rok později v Německu. Na šampionátu u našich západních sousedů neprohrál národní tým jediný zápas a ve finále skolili Finsko 3:2 po prodloužení brankou Davida Moravce ze 73. minuty.
Naposledy se radovali čeští fanoušci ze zlata před čtyřmi lety na MS v Rakousku. Opět se ukázalo, že Vídeň přináši českému hokeji štěstí a po letech 1977 a 1996 slavily české barvy v "městě valčíků" další triumf. Ve finále nedala hvězdná sestava hráčů z NHL včetně Jágra, Straky, nebo Ručinského šanci Kanadě a vyhrála 3:0.
Poslední šampionát v Kanadě Moskvě se českému výběru příliš nepovedl. V osmifinálové skupině až po nájezdech udolali Bělorusko a vzápětí nestačili na Švédsko. Se stejným soupeřem je pak osud svedl dohromady ve čtvrtfinále a šťastný gól Weinhandla v prodloužení znamel na turnaji konečnou.






