Článek
Jste ještě zklamaný z vyřazení v play-off s Vancouverem?
Prohrát 0:4 na zápasy není nic moc, alespoň ten jeden zápas jsme pro diváky uhrát mohli. Snažili jsme se, ale Vancouver byl opravdu lepší. Byl úspěch, že jsme se vůbec dostali do play-off, protože nám nikdo nedával šanci. Ještě po Vánocích jsme byli poslední v celé lize.
Je podle vás právě Vancouver favoritem na vítěze konference?
To je těžké říct, protože play-off je nevyzpytatelné. A když jeden z bratrů Sedinů vypadne, tak to najednou může být o něčem úplně jiném. Protože hlavně tihle dva Vancouver drží. Je úplně neuvěřitelné proti nim hrát, jsou jak spojení. I když to často vypadá, že puk nemůže projít, tak oni ho tam stejně dají. Když hrají oni dva, tak ten třetí útočník už tam ani nemusí být.
S poslední sezónou musíte být spokojen, strávil jste na ledě spoustu času?
Kvůli několika zraněním jsem dostal hodně prostoru a svou šanci jsem využil. Podařilo se.
Byl jste v St. Louis jediný Čech, jak se vám tam žilo?
Jsem spokojený. St. Louis je dobré město a máme skvělé fanoušky, podle mě vůbec nejlepší v Americe. Skoro všechny domácí zápasy jsme měli vyprodané. Těžší to měla přítelkyně, která tam nikoho neznala.
S týmem Blues vám však skončila smlouva, jak vidíte svou další budoucnost?
Od toho si platím agenta, takže je to na něm. Ale rád bych pokračoval v St. Louis. Už během sezóny jsme mohli smlouvu prodloužit, ale vyčkávali jsme. Uvidíme, co se stane v létě. Zatím jsem se musel vystěhovat. Musel jsem opustit dům a přemístit všechny věci do garáže, kterou jsem si pronajal. Dělal jsem to do tří do rána, ale nakonec se to podařilo a druhý den jsem mohl odletět na MS.
Jak jste reagoval na pozvánku do národního týmu?
Byl jsem z toho telefonátu překvapený, ale vůbec jsem neváhal. Byl jsem připravený, jen během play-off jsem se soustředil na NHL. Ale hned jak jsme vypadli, tak jsem si sbalil věci a jel jsem.
Je pro vás příjemnější, že začínáte turnaj se slabšími týmy jako Dánsko a Norsko?
Myslím, že je jedno, proti komu se hraje. Hlavně se do toho musí jít naplno hned od začátku a uhrát co nejlepší výsledek. Bez ohledu na soupeře.
V českém týmu je i Jaromír Jágr, možná byste mohl být jeho ochráncem...
Budu připravený, kdyby mu chtěl někdo ublížit. Pro mě by to byla čest, třeba si udělám nějaké bezvýznamné plus (smích). Bitkařem rozhodně nejsem, ale když se objeví nějaké šarvátky, tak se nebojím do toho jít.
V kádru Finska je i Jarkko Ruutu, který si na Jágra vyšlápl na olympiádě, takže byste se mohl hodit....
Na něj si musí každý dávat bacha, protože je to "pacient". Už jsem ho také zažil, takže vím, jak hraje. Ale snad se nic takového nestane.
Čeští fanoušci toho o vás moc nevědí, jaké jsou vaše přednosti?
Jsem spíše defenzivní obránce a hraju hodně do těla. Snažím se hráčům soupeře trochu znepříjemnit život. Hlavně v rozích - aby se tam báli chodit. Mojí snahou je, abychom strávili co nejméně času v naší obranné třetině. Zatím jsem ale trochu nervózní z toho velkého kluziště, dlouho jsem na takovém nehrál. Byl jsem se na něj už podívat a je to prostě obrovské... Nebudu moci hrát tak jako za mořem, spíše to bude taková poziční hra.
