Hlavní obsah

Kvůli Růžičkovi si Hejda rozmyslel reprezentační konec: Nepřišlo mi vhodné nechat se přemlouvat

Znojmo

Jan Hejda z Colorada je druhým obráncem z NHL, který se zapojil do přípravy na domácí mistrovství světa. Přitom když loni chyběl v olympijské nominaci pro Soči, ostře se vymezil proti tehdejšímu kouči Aloisi Hadamczikovi s tím, že v národním týmu skončil. Teď je šestatřicetiletý hráč zpátky a jeho devízou mají být zkušenosti i výborné defenzivní schopnosti.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Obránce Jan Hejda během tréninku hokejové reprezentace ve Znojmě.

Článek

Jak vás trenér Růžička dokázal přemluvit?

Ozval se, že by chtěl, abych přijel na mistrovství a popravdě mi nepřišlo moc vhodné, abych se právě od něj nechal přemlouvat. Všechny úspěchy mojí kariéry jsou spojené právě s tímto trenérem, takže s Růžou na střídačce mám do toho chuť zase jít.

Neměl jste ale v klubu potíže s výstupní lékařskou prohlídkou s ohledem na rameno?

Dlouho jsem nevěděl, na čem jsem a musel si počkat, co řeknou po sezóně doktoři. Vyšetření magnetickou rezonancí sice ukázalo nález v rameni, ale jde spíš o opotřebování z dlouhé kariéry. Závěr byl takový, že operace není nutná, takže ji letos podstupovat nebudu i s ohledem na dlouhou rehabilitaci. Rozhodnutí bylo hlavně na mně, klub nijak netlačil.

S rodinou jste cestu na šampionát konzultoval?

Samozřejmě jsme se o tom doma bavili. Rodina zůstala v zámoří, dcera musí chodit do školy. Přijedou se ale s manželkou podívat do Prahy na čtrnáct dní během mistrovství, pak se ale všichni společně zase vrátíme za oceán.

Lákala vás i vidina zahrát si po jedenácti letech zase na mistrovství světa v Praze?

To byl vedle Růži druhý velký faktor při mém rozhodování. Rád si přijíždím oživit vzpomínky. Pamatuju rok 2004, byla nádherná atmosféra, báječní diváci. Samozřejmě si vybavím i to hrobové ticho v hale, když jsme vypadli ve čtvrtfinále s USA po nájezdech, ale do té doby jsme na ledě neslyšeli vlastního slova, jak hala neustále hučela a skandovala.

Dolehla aktuální hokejová horečka z Česka až k vám do Colorada?

V Americe mistrovství světa tolik lidi nezajímá, ani sám nevím proč. Než jsem odletěl z Denveru, byl jsem párkrát na ledě se šesti klukama z Avalanche, kteří taky pojedou na mistrovství. Za Kanadu to jsou Barrie, Duchene, MacKinnon a O'Reilly, za Američany Redmond, Švýcarům jede gólman Berra.

Jaký vůbec máte dojem ze sezóny v zámoří?

Utekl nám začátek, pak už se to těžko dohání. I když to vypadá, že 82 zápasů je hodně, NHL je šíleně vyrovnaná, takže jsme jen dotahovali, byli pořád pod tlakem a jak se říká, tlačili jsme to do kopce.

Přiletěl jste do Česka až v pondělí večer, necítíte aklimatizační obtíže?

V letadle jsem si na tři hodiny zdřímnul, pak se i v noci docela dobře vyspal. Bylo to pro mě jednodušší než na cestě do USA, tam přece jen ztrácím osm hodin.

Jak složité pro vás bude přivyknout na širší kluziště?

Domluvili jsme s asistentem Špačkem, že si sedneme u videa a probereme systém. Věřím, že jsem dobře trénovatelný hráč a že s tím nebude problém. Pro mě je taková příprava řekl bych skoro padesát procent úspěchu.

Takže letos nehrozí rozčarování z toho, že nevíte, co a jakým systémem hrát, jaké jste s odstupem času prezentoval z mistrovství světa v roce 2013?

Udělala se kolem toho mediální bublina, na můj vkus byl ten rozruch zbytečně veliký a už se k tomu rozhodně nechci vracet. Ani si nemyslím, že bych jako hráč z NHL byl nějak lepší než další beci a necítím tlak, že bych měl něco dokazovat. V kabině jsem potkal dost neznámých kluků, tak jsem si udělal kolečko a s každým si podal ruku.

Reklama