Hlavní obsah

Další radost českých kamarádek! A po závodech vyrazí za legendou

16. 7. 2022 5:19

Vzpomínky na tokijskou olympiádu ožily. Stejně jako před rokem se v americkém Eugene mohly Kristiina Mäki s Dianou Mezuliáníkovou podělit o radost z postupu do semifinále patnáctistovky. Byť to ani jedna neměla bez nervů…

Foto: ČAS - Soňa Maléterová

České mílařky Diana Mezuliáníková (vlevo) a Kristiina Mäki na stadionu Hayward Field.Foto: ČAS - Soňa Maléterová

Článek

EUGENE (od našeho zpravodaje) – Česká rekordmanka Mäki se během svého rozběhu propadla do zadní části startovního pole a čekal ji nelehký úkol probít se na některou ze šesti přímo postupových pozic.

„Vepředu se hrozně kopaly a přijde mi zbytečné vydávat tam energii v soubojích. Jenže jsem se propadala furt dozadu. Říkala jsem si, že to není dobré a spoléhala na poslední pětistovku,“ vyprávěla Mäki.

Po dvou třetinách závodu se skutečně začala posouvat vpřed, jenže jen chvilku. „Dvě holky mě vyblokovaly, nebylo kudy běžet. Tak jsem to nechala na poslední stovku,“ líčila.

A v cílové rovince se skutečně začala probíjet vpřed. Přesně, jak to má ráda. „Když se tam dostanu, málokdy se stane, že bych nemohla. Tam si věřím,“ přiznávala svěřenkyně Pavla Tunky. Před Portugalku Martu Penovou Freitasovou se dostala na šestou příčku o patnáct setin, jinak by v semifinále nebyla.

„Moc jistě to nevypadalo. Měla jsem štěstí, ale vyšlo to,“ uznala a už na obrazovce sledovala boj Mezuliáníkové ve třetím rozběhu. Ten byl ze všech nejrychlejší, k přímo postupové šestce měla česká mílařka daleko, a tak musela trnout, zda bude její čas 4:06,55 stačit.

Opožděná radost

„Chvílemi se ten závod vyvíjel dost beznadějně, jak jsem byla vzadu. Ale když jsem probíhala cílem, tušila jsem, že by to mohlo být těsně postupové nebo těsně nepostupové místo,“ přiznávala svěřenkyně Jaromíra Odvárky.

Radost přišla až se zpožděním. „Chvíli jsem se tam bezútěšně válela, o postupu jsem se dozvěděla až od médií a byla jsem šťastná,“ neskrývala Mezuliáníková, jíž zdobil účes s provázky v národních barvách. „Vznikal v bolestech, není snadné ho natrénovat, ale snad to za chvíli zvládnu dřív než za hodinu,“ usmívala se.

Na rozdíl od olympiády čeká české mílařky semifinále už druhý den, v sobotu večer místního času (v neděli ve 4.05 SELČ). Mäki se tak postaví na start půlhodinu po svém partnerovi Filipu Sasínkovi. „Škoda, že se tak na své závody nepodíváme naživo, ale i to už jsme zažili,“ pousměje se.

Pro obě české mílařky je i příjemným bonusem k semifinálovému postupu, že si opět zazávodí na stadionu Hayward Field se stoletou historií, jenž je označován za běžeckou Mekku. „Mám strašně ráda film o Prefontainovi,“ připomíná Mäki snímek o slavném běžci z místní univerzity, jehož život vyhasnul v roce 1975 při autonehodě nedaleko kampusu.

„Je to taková hezká pohádka o běžci. Krásný příběh i historie, pro nás je určitý vzor,“ přikyvuje Mezuliáníková. Obě se tak chystají vyběhnout i k památníku Prefontaina v osudné zatáčce. Ale to až po svých závodech. Ideálně tom finálovém…

Reklama

  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •