Hlavní obsah

Dřív se atleti neposuzovali podle počtu lajků, říká nestárnoucí Svoboda

3. 3. 2022 7:19

Atleti kolem něj se střídají po generacích, ale Petr Svoboda zůstává. I jednadvacet let po své první mládežnické akci se český překážkář chystá za dva týdny na halové mistrovství světa v Bělehradě. A stále s výkonností, s níž by tam rozhodně neměl být do počtu.

Foto: ČAS - Ivana Roháčková

Petr Svoboda je i v 37 letech plný energie.Foto: ČAS - Ivana Roháčková

Článek

Zdravotních trablů vás už potkaly mraky, vždy jste se vrátil. Kde berete tu sílu?

Sport by byl hrozně jednoduchý, kdybychom to vzdávali. Dělám překážky. A věk i zdraví jsou takové životní překážky. To je asi můj styl života: bojovat s překážkami, nejen na dráze.

Zjevně se vám to i v 37 letech daří.

Jsem až mírně překvapen. Strávil jsem deset týdnů na Tenerife, podali mi pomocnou ruku z Olympu i ze svazu, po výkonech z loňského léta mi věřili a cítím se skvěle. O víkendu na halovém mistrovství republiky v Ostravě bych chtěl běžet kolem 7,55.

Čekal jste, že už podporu nedostanete?

Spíš dřív bylo hodně otázek, jak to se mnou vypadá, kdy vyběhnu. Teď jsem je nedostával, protože se mi věřilo víc než normálně. Měl jsem splněné limity, to mi dodalo psychickou pohodu a lidi se ke mně chovali tak, že si mě budou hýčkat a že třeba ještě něco předvedu. Už nemám čas se šampionátů zúčastňovat nebo si je užívat, pojedu tam bojovat o finále.

Na Bělehrad ostatně máte skvělé vzpomínky, před pěti lety jste tam stvrdil svůj velký návrat halovým evropským bronzem, teď se opět chystáte s koučem Danem Hejretem.

Tehdy mě nakopli lidé, kteří mi nevěřili. Byla jich spousta, teď se zase ukazují a já je ve svém věku chápu. Když přijde výkon, věří mi, když ne, odepisují mě. Ale zase od nich beru energii.

I loňská sezona vás mohla nabít.

Byla hodně o sebepoznání. Je to smutné říct, když mi bylo šestatřicet, ale jak se tělo vyvíjí a stárne, funguje jinak než ve třiceti. Přišel jsem na to, že techniku už mám zažitou, je to spíš o síle, dynamice i třeba plavání. Vždy si vzpomenu na Rockyho Balbou, jak ho mučili v bazénu, a řeknu si, že i když jsem lempl na druhou, má to smysl. A je dobré si nechat poradit od lidí, kteří mají něco za sebou. Jak říkával můj táta: „Tam, kam ty jdeš, odtamtud se už vracím.“ Není třeba jít někam jen proto, aby vás tam kopli do zadku. To jsem ve dvaceti nevěděl…

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený Petr Svoboda (@petr_freedom1)

Do kdy až plánujete pokračovat?

Chci vydržet do olympiády v Paříži. Vždycky jsem měl sen být na třech olympiádách. Londýn a Tokio mi utekly, tak nezbývá než to zkusit dobojovat do Francie.

Čím to podle vás je, že česká atletika teď nemá tolik úspěšných osobností?

Mám svůj názor, ale mám pocit, že tím naštvu hodně lidí… My byli parta lidí, která neměla Facebook a Instagram, a atlet se neposuzoval podle toho, kolik má lajků. Dnes je úplně jedno, kdo jak běhá, ale uznává se atlet, co má na Instagramu deset tisíc followerů. Víc se sleduje, kdo udělá lepší fotku. Jasně, taky dávám fotky ze soustředění, chci, aby dobře vypadaly, ale nesmí to být na úkor dbaní na výkonnost. Vyrůstal jsem v jiné době, já tu atletiku chtěl dělat. Když vidím dnešní lidi, tak nevěřím, že ji někteří dělat chtějí…

Reklama

Sdílejte článek
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     

Nejnovější články