Článek
Jak se vám bude s touto nálepkou do Ruska cestovat?
Já jsem za ni ráda. Nijak se nestresuju, naopak se bavím tím, jak ostatní nastupují do každého závodu s tím, že mě chtějí porazit. Vůbec mě to neznervózňuje. Jsem úplně jiný člověk proti minulým letům, opravdu si tuhle pozici užívám.
Vypadá to, že vás nemůže vůbec nic rozhodit…
Jsem fakt úplně klidná. Ale to i proto, že vím, že jsem na tom dobře, mám formu, když se na start postavím, jsem schopná běžet kolem osobáku.
I vašeho trenéra Dalibora Kupku zaráží, že máte formu vlastně celou sezónu.
Je z toho v šoku, říká, že běhám rychle od půlky ledna. Asi byla podzimní příprava vážně dobrá a z toho pak člověk žije celé jaro. Musím zaťukat, nebyla jsem nemocná, zraněná, nic mě nebolí, odtrénovala jsem všechno. Ale musím přiznat, že to není úplně obvyklé.
Co všechno za tou pohodou je?
Všechno. Výborná nálada na trénincích, soustředěních i doma, kde už jsme ve svém bytě.
Co by vám ještě více zvedlo náladu v Moskvě?
Ambice nemůžou být nižší než přivézt medaili. Budu se pokoušet o tu nejcennější, ale nemám ponětí o některých závodnicích. Hlavní je postupovat hladce, šetřit co nejvíc sil a pak ukázat, co ve mně je.
Kdybyste měla říct jedno jméno největší soupeřky…
Perry Shakesová-Draytonová. Je zatím na překážkách taková zmatená. Buď to rychle rozběhne, nebo tam dělá spoustu chyb. Když se jí to povede, bude rychlá. Anťjuchové moc nevěřím. Už má nějaký věk, i když u Rusek člověk nikdy neví. Ale běžela jediný závod a hodně pomalu i proti minulým rokům.
Poslední roky bývala hvězdou české výpravy oštěpařka Špotáková, teď jste jí vy.
Pro mě je to příjemné, snad i pro lidi, že bude změna. (úsměv) Ale Bára mi určitě chybí, je to takový tahoun a stálice, těším se, až se po mateřské přestávce vrátí.
Bývala vaší tradiční spolubydlící, takže pak z pokoje zase vyšoupne vašeho přítele?
(směje se) Nevím, jestli tam bude místo Honzy, ale je pravda, že jsme spolu bydlívaly. Teď v Moskvě Honza stejně nemůže bydlet v našem hotelu, ale svaz mi vyšel vstříc, že budu mít jednolůžkový pokoj, tak snad za mnou bude moct přijít.
Jak jste na tom se znalostmi Ruska a ruštinou?
Nikdy jsem tam nebyla, ale drtím azbuku, abych si aspoň něco přečetla. I když často ani to nepomůže k porozumění. Umím jen zdrastvuj, spasiba, sabaka…
Proč zrovna sabaka?
V té knížce pro samouky totiž pořád figuruje jeden pes. (úsměv)
Vedle trikolory na nehtech chystáte ještě nějakou ozdobu?
Asi už ne. I když ještě mám takové samolepky s vlaječkou, možná si je dám na rameno.
