Článek
Tokio (od našeho zpravodaje) - Manažer Alfons Juck, který nejzářivější atletickou hvězdu současnosti už čtyřikrát zlákal do Ostravy na Zlatou tretru, jeho chování shrne do jednoho slova: „Přirozený.“
Duplantis zkrátka působí jako obyčejný kluk, který umí neobyčejně vysoko skákat. „Není v ničem extrémní. Má jinou mentalitu než třeba Bolt,“ může si Juck dovolit srovnání. Však jamajský rychlík byl v Ostravě rovněž pravidelným hostem.
Bolt byl rozeným showmanem. Bavil diváky před závodem i po něm, rád na sebe strhával pozornost. Možná i proto, že na dráze při závodě strávil v ideálním případě méně než deset sekund, Duplantis je na ploše několik hodin.
„Působí jako normální kluk, který se sžil s tyčí. I v sektoru vypadá každý jeho skok přirozeně, není tam žádná křečovitost,“ vypozoroval Juck.
Jistě, za roky velkých triumfů už Duplantis ví, kam se postavit před fotografy, jak se prezentovat na sociálních sítích, začal se realizovat v hudbě. „Ale pořád to není nic přehnaného. Kdyby toho bylo moc, ani by to lidem k němu nesedělo,“ říká manažer.
A tak si Duplantis drží pozitivní image bez skandálů. „I u Bolta se jednou řešila jeho autonehoda, jindy, že chodí na party místo tréninku, u Duplantise nic takového není,“ připomíná Juck.
Švéd má blízko ke své rodině, však ho rodiče od dětství trénují. A snoubenka Desiré, modelka a influencerka, ho tradičně doprovází na většině závodů, byla i v Ostravě. Svatbu chystají na příští rok.
„To kvůli ní jsem se pořádně naučil švédsky, abych se mohl bavit s její rodinou bez přízvuku,“ vypráví rodák z americké Louisiany s úsměvem. A původ v rodinných vazbách, ale i ve výrazu vděku Japonsku, má gesto s nataženým symbolickým lukem a šípem, které Duplantis při pondělním finále předvedl.
„Když jsem byl malý, sledoval jsem japonského baseballistu Ičira Suzukiho, který hrál v USA. A tohle byl jeho rituál předtím, než šel na pálku. Můj brácha hraje baseball a byl na tribuně, tak jsem ho chtěl pobavit a získat kontakt s japonským publikem,“ vysvětloval.
Diváky si získal a odvděčil se jim svým světovým rekordem číslo čtrnáct. Další legenda skoku o tyči Sergej Bubka jich posbíral venku sedmnáct (dnes už se halové a venkovní rekordy neodlišují).
Oba zvolili stejnou strategii posouvání rekordu po centimetrech, jistě i z ekonomických důvodů. Však Duplantis pojede z Tokia bohatší o 70 000 dolarů ze vítězství a 100 000 dolarů za rekord, v přepočtu přes tři a půl milionu korun.
Z pohledu úspěchů na vrcholných akcích už se americký rodák ve švédském dresu rovněž Bubkovi blíží. Tři zlata z mistrovství světa má, to je však stále jen polovina sbírky ukrajinské legendy. K tomu vyhrál zatím dvakrát olympiádu, jeho předchůdci se to povedlo jen jednou. Duplantisovi je stále teprve 25 let, Bubka vybojoval poslední triumf ve 33 letech.
„Tam vidím rozdíl, že Duplantis neselhává. Také na nějakém mítinku prohrál, ale na velkých akcích se mu to nestává,“ připomíná Juck. Aktuální šňůra Duplantisovy neporazitelnosti se táhne od července 2023 včetně dvou závodů na Zlaté tretře.
Přijede do Ostravy i příští rok? „Budeme se snažit, termín jsme mu opět přizpůsobili,“ naznačuje Juck. Zlatá tretra je příští rok naplánována na 16. června, přesně na den šedesátin ředitele mítinku Jana Železného. Nachystá mu Švéd rekordní dárek?
