Hlavní obsah

Noční budíček, pak životní výsledek. Další maratony? To mě teď děsí, říká Hrochová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Za cílem se objala s trenérem. „Byl spokojený a já jsem taky,“ usmívala se Tereza Hrochová. Aby ne, v maratonu na mistrovství světa skončila sedmnáctá a pátá z Evropanek v čase 2:30:39.

Foto: Aleksandra Szmigiel, Reuters

Tereza Hrochová v cíli maratonu v Eugene.

Článek

EUGENE (od našeho zpravodaje) - Přitom byla v 26 letech druhou nejmladší běžkyní, která se v 6.15 ráno místního času vydala na tři okruhy s cílem před Autzen Stadium. A královskou vytrvaleckou distanci absolvovala teprve potřetí v kariéře.

„Věděla jsem, že jsem dobře připravená. Ale také jsme se bála, abych tu neudělala nějaký propadák. Přece jen maraton není o deseti minutách, ale o dvou a půl hodinách, kdy se může stát strašně věcí,“ uvědomovala si. Nejvýše z českých maratonkyň skončila před pěti lety v Londýně čtrnáctá Eva Vrabcová-Nývltová.

Foto: Aleksandra Szmigiel, Reuters

Tereza Hrochová na trati maratonu s Žannou Mamažanovou z Kazachstánu.

Kouč Vladimír Bartůněk ji vzbudil kolem půl čtvrté, následovala snídaně a přesun na start. „Úplně čerstvá jsem nebyla,“ připouští. Během okruhů vedoucích parkem u oregonské univerzity až k sousednímu Springfieldu ale držela nasazené tempo.

„První okruh se šel hezky tempově, pak mě začaly bolet nohy, to jsem si říkala, že to bude zajímavé a co tam budu dělat. Ale pak se to zase rozběhlo,“ pochvalovala si.

Sama o svém umístění neměla přehled, držela se v početné skupince maratonkyň. „Před cílem na mě někdo volal: Jdi do šestnáctky! Ale já vůbec netušila, jestli jsem kolem 20. nebo 30. místa a že holka přede mnou je šestnáctá,“ přiznávala.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený Česká atletika (@czatletika)

Několik favoritek včetně elitních Afričanek odpadlo. „Trať mi přišla pěkná, počasí také dobré. Ale samozřejmě je to velký závod a když běžíte ve skupině, jsou občerstvovačky náročné. Když si patnáct lidí bere lahve na dost malém prostoru, bylo tam pár kolizí,“ vyprávěla plzeňská vytrvalkyně.

Sama tuší, že ještě pár maratonů bude muset absolvovat, aby nabrala potřebné zkušenosti. „I když teď mě to spojení ještě pár maratonů docela děsí,“ rozesmála se krátce po doběhu. Ten nejbližší ji čeká už za měsíc, při mistrovství Evropy v Mnichově.

„Volno žádné nebude. Možná si v úterý půjdeme vykoupat nohy do moře, to by bylo příjemné. Ale stejně budu muset jít běhat, protože čím déle se nohy nechají stát, tím pak rozbíhání víc bolí,“ má jasno.

Vítězná Etiopanka Gotytom Gebreslaseová zaběhla nejrychlejší čas v historii světových šampionátů 2:18:11.

Reklama