Článek
Závod mu vzal hodně sil, nezbytným doplňkem u následných rozhovorů mu byl kbelík, do kterého několikrát vyprázdnil obsah žaludku. „Jako menší jsem zvracel hodně, letos poprvé. Alespoň je vidět, že jsem do toho fakt dal všechno. Je to prostě skvělý, nemám slov,“ svěřoval se s úsměvem na tváři 19letý talent Dudycha.
Věděl jste už v průběhu závodu, že je to rychlé a že poběžíte o svůj i český rekord?
Popravdě jsem si vůbec nepřipouštěl, že bych tady běžel něco jiného než o nároďák. Je to největší závod v sezoně, minimálně tou atmosférou. Jsem rád, že se mi podařilo posunout ten nároďák a zároveň i osobák.
Navíc je to limit i pro mistrovství světa v Tokiu. O to je ten výkon cennější?
Je to super, ale byl jsem v rankingu myslím docela vysoko. Jistota startu v Tokiu je skvělá, ale hlavní je určitě posunutí toho osobáku.
Myslíte, že pomohl i renovovaný povrch na dráze ve Vítkovicích?
Těžko se to odhaduje, protože nevím, co bych zaběhl na staré dráze. Ale asi si troufnu říct, že jo. Ale není to o dráze, nýbrž o tom, co máte v nohách.
Bude to teď váš trend posouvat rekord co čtrnáct dní?
Já jsem ho v Nizozemsku posunul jenom o trošku, abych ho o víc mohl posunout tady v Ostravě. To byl plán a povedl se (smích).
Je to trochu výškařská taktika. Oni taky posouvají maxima jen o centimetry, že?
Teď jsem ho posunul o tři desetiny, to jsem trošku přehnal (smích).
Pomohli vám diváci hodně?
Obrovsky, z těch tribun je cítit taková energie a na ploše dvakrát taková. Na každém kroku vidíte, že ti diváci tady jsou a přejí vám. Jsou v závodě s vámi a pomůže to tak moc, že to nejde ani popsat. Vlastně vy na šestistovce začnete fakt trpět, ale vidíte tu plnou tribunu, která začne bouřit, a to je prostě skvělé. Dodá to neskutečně energie.
Ten prožitek je tady určitě silnější než v Holandsku, viďte?
Tady je silnější než kdekoliv jinde, protože se stačí podívat na ty tribuny a každý to musí pochopit.
Byly ve vašem výkonu ještě rezervy?
Myslím, že to byl skoro ideální závod, takže asi už moc ne. Ale věřím, že to můžu ještě posunout.
Zítra ráno vás čeká přesun do Madridu na mistrovství Evropy družstev a další závod. Jak moc to bude náročné?
Myslím, že to nebude nějak náročné. Přece jen když běžíme vrcholné závody a chceme přivést medaili, tak musíme běžet i tři závody ve třech dnech. Teď jsou dva dny volno. Jo, je tam ta cesta, ale stejně bych dneska neusnul dříve než ve dvě ráno. Pojedu do Prahy, půjdu spát a věřím, že to nebude nic hrozného, co by mě mělo negativně ovlivnit.
Jaké to v Madridu bude?
Vůbec nevím, co od toho očekávat. Když budu hodnotit čistě jen svůj závod, tak tam jsou dva běhy, jeden pomalejší, jeden rychlejší a nevím, v jakém budu. Předloni běžel Filip Šnejdr v tom pomalejším a celkově byl druhý. Je to velká neznámá a nikdo moc nevíme, co od toho čekat.
