Hlavní obsah

Třináct let v Africe? Chci sem ještě jednou, říká Hejnová. Pak ji láká víceboj

Michal OsobaSport.czPrávo
15. 4. 2021 8:00

Na spočítání svých jihoafrických soustředění už by jí dávno nestačily prsty všech končetin. Letos byla cesta českých atletů včetně čtyřiatřicetileté překážkářky Zuzany Hejnové do Potchefstroomu v ohrožení, ale dvojnásobná mistryně světa už pod pálícím slunkem dře na svou možná poslední letní sezonu.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Zuzana Hejnová při loňském domácím šampionátu v Plzni.Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Článek

Kvůli mutaci koronaviru je cestování do Jihoafrické republiky omezené. Bála jste se, že budete muset hledat alternativu?

Dostali jsme výjimku díky tomu, že jedeme na pracovní cestu, akorát jsme museli chvíli čekat. Tady už žádné omezení cestování nebylo.

V Potchefstroomu jsou kromě vás i čeští oštěpaři, skupina koulařů a diskařů, běžci… Takže je v tréninkovém centru klasicky nabito?

Není, je tu málo lidí. Nechtějí tady tolik atletů, povoleno jich je sedmdesát a myslím, že ta kapacita není plná. Čechů je tu nejvíc, jak nás tu mají rádi. Manažer, který se stará o areál, miluje Prahu a Čechy, tak tu máme protekci… (úsměv) Jinak je tu prázdno a klídek.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený Zuzana Hejnová (@zhejnova)

To vám předpokládám vyhovuje.

Je to super. Když sleduju jiné destinace, kde se nedá pomalu hnout, jsme tu fakt spokojeni. Teď nás bylo na stadionu jen pět, v posilovně bývá víc lidí, tam chodí i místní ragbisti, ale ti používají často jiné stroje, takže nás to neomezuje.

Jaká jsou teď v Jihoafrické republice opatření proti koronaviru?

Vevnitř se nosí roušky, před obchody stojí člověk, který vám nasprejuje ruce dezinfekcí, při vstupu do areálu vám změří teplotu a v restauracích si vás zapíšou na seznam, aby měli kontakt. Jinak všechno funguje a je otevřené, není omezené shromažďování. Když vidím, jak ta epidemická opatření lze pojmout ve světě, trochu mě mrzí, že to u nás nejde stejně…

Žádné obavy z místní mutace koronaviru v Jihoafrické republice nepanují?

Vůbec, tady ani nemám pocit, že nějaký koronavirus existuje. Samozřejmě ale záleží, kde jste, my jsme v malém univerzitním městečku a místní obyvatele skoro nepotkáme.

Jak složitý pak bude návrat do Česka, budete muset do karantény?

To ne, jen na testy. Máme tu být do konce dubna, jen nám teď přehodili let, že bychom museli strávit dvanáct hodin v Istanbulu, což není moc příjemné, protože opouštět terminál se za současných restrikcí moc nedá. Tak možná poletíme o něco později, nic nám tu nechybí.

Dá se při tolika soustředěních v Jižní Africe ještě objevit něco nového?

Poprvé jsem tady byla v roce 2008 po pekingské olympiádě, jsem tu asi po třiadvacáté. Teď jsme jeli na safari, kde jsem ještě nebyla, takových míst v okolí moc není. Měli jsme volný víkend, jeli skoro tři hodiny, přespali jsme ve stanu s podsadou v buši a v noci nás budily antilopy, jak chodily kolem.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený Zuzana Hejnová (@zhejnova)

Jak jako věrná fanynka sledujete na dálku zápasy fotbalové Slavie?

Sedím u počítače a jsem nervózní. Sleduju všechny zápasy, na Arsenalu, derby… Teď mě moc potěšilo pozvání na odvetu s Arsenalem, ale jsem v Africe, tak budu fandit na dálku. Snad už brzo budeme chodit na sport normálně, aby kluci za sebou mohli mít plný Eden.

Už se vám rýsuje závodní kalendář?

Měla bych se představit na Zlaté tretře, pak uvidíme, jestli vyjde Diamantová liga v Římě, potom Odložilův memoriál.

V loňské nestandardní sezoně se vám na mezinárodních závodech tolik nevedlo, přičítáte to poklesu motivace po zrušení všech vrcholných akcí?

U mě je motivace klíčová, což se loni potvrdilo. Potřebuju cíl, ke kterému směřovat, a jak všechno odpadlo, ani jsem netrénovala, jak jsem potřebovala, a to je v mojí disciplíně hodně znát. Letos jsem v přípravě nic nevynechala, tak snad to bude taky znát… (úsměv)

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený Zuzana Hejnová (@zhejnova)

Poslední roky jste na vrcholné akce jezdila jako medailová adeptka, jaký cíl si dáte směrem k olympiádě v Tokiu?

Jsem nohama na zemi, na předchozích třech olympiádách jsem byla ve finále, byla bych za něj ráda i teď. Není sranda se tam dostat, v semifinále se kolikrát běhá rychleji než ve finále.

A konkurence je čím dál těžší, což už letos dokázaly časy na čtvrtce v hale Nizozemka Bolová či venku Američanka Littleová…

Sleduju to, všichni vyběhli jak šílení… Uvidíme, jak jim to půjde na překážkách, ale zdá se, že to bude hodně rychlé a postup do olympijského finále bude fakt náročný.

Už jste přemýšlela, jestli se do Afriky vydáte i před další sezonou?

Přemýšlela. Ještě na podzim bych sem chtěla, třeba bych vyběhla v hale nebo zkusila víceboj.

Stýská se vám po vašich vícebojařských časech?

Docela jo. Zrovna jsem si tu byla zaházet koulí a nebylo to špatné, z místa letěla na jedenáct a půl metru, což byl můj vícebojařský standard. Asi se to nezapomíná, jako jízda na kole.

Sledovala jste teď situaci s dopujícími ruskými atlety? Jaroslav Bába po trestu Uchova získal evropský bronz, vaší soupeřce Anťuchové ale zrušily výsledky až od roku 2013. Vy tak zůstáváte čtvrtá na mistrovství Evropy 2010 a třetí na olympiádě v Londýně.

Ta Evropa mě ani nenapadla, spíš jsem řešila olympiádu. Nejde o to, že jsem mohla mít stříbro, v duchu vím, že jsem proběhla třetí, prožila si ten ceremoniál. Spíš mě to mrzí vůči Lashindě Demusové, která mohla mít zlato, nebo čtvrté Jamajčance Spencerové.

Reklama

Sdílejte článek