Hlavní obsah

Z českých medailistů už by neměli být atletičtí bezdomovci

Aktualizováno

V prosinci 2022 se atleti naposledy proběhli po stadionu Evžena Rošického, než byl na základě statického posudku definitivně uzavřen. Česká atletika přišla o svůj největší stadion, pražský USK o tréninkovou základnu. Brzy by se tradiční klub konečně mohl dočkat náhrady.

Foto: Petr Janiš, Právo

Stadión Evžena Rošického už je více než tři roky nefunkční.

Článek

Na halovém světovém šampionátu v polské Toruni se o obě české medaile postaraly zástupkyně klubu s více než sedmdesátiletou tradicí. Zlato získala čtvrtkařka Lurdes Gloria Manuel, bronz tyčkařka Amálie Švábíková.

Manuel má svou tréninkovou skupinu v Nizozemsku, ale Švábíková stejně jako třeba další elitní domácí tyčkaři David Holý s Matějem Ščerbou či světová medailistka ve smíšené štafetě Lada Vondrová mají svůj formální sportovní domov na Strahově.

Jenže po zavření Rošického stadionu se zázemí USK muselo přesunout do prostor svazové přetlakové haly. K dispozici mají atleti stadion Přátelství, ale ten patří Fotbalové asociaci ČR, která tak má při využívání areálu prioritu.

Zároveň je přes den otevřený veřejnosti, a tak se často atleti na plochu zkrátka nemůžou poskládat, když i atletičtí reprezentanti tráví prakticky celé letní závodní období na Strahově.

„Na ty vrcholové sportovce to nemá až tak zásadní vliv, tráví část období přípravy v zahraničí. Nejsložitější to je pro mládež a obecně pro pražskou atletiku, která nemá kde pořádat závody, protože na Přátelství to jde jen velmi omezeně,“ říká předseda oddílu Jan Ruda.

Počet členů atletického svazu roste a blíží se 100 000, infrastruktura v Praze tomu ale dlouhodobě neodpovídá. U strahovské nafukovací haly se nachází ještě takzvaný Malý stadion, ale ten je spíš skanzenem někdejšího sportoviště s hrbolatým povrchem a sotva rozeznatelnými dráhami, který spíš odpovídá nárokům na kros.

Právě na tomto místě by ale měl vzniknout nový stadion. Představitelé USK doufali, že by mohl začít vyrůstat krátce po uzavření Rošického stadionu, ale vše trvalo mnohem déle. V prosinci loňského roku však pražští radní schválili vypsání veřejné zakázky na modernizaci stadionu.

„Ty procesy jsou dlouhé. Každým dnem by ale mělo být zveřejněno řízení na dodavatele. Pak jsou třeba dva tři měsíce na vyhodnocení a když to dopadne, na podzim by se mohlo začít stavět,“ těší se Ruda.

Rekonstrukce by se mohla stihnout dokončit už příští rok, USK by si stadion od města pronajal a spravoval ho. Ovál by měl mít standardních osm drah a bude splňovat parametry Světové atletiky. Z původně plánovaných 60 až 80 milionů korun náklady po srovnání povrchu klesly pod 50 milionů korun, včetně odvodnění a osvětlení.

Do budoucna je v plánu i přestavba přetlakové haly na pevnou zděnou, ta by se mohla propojit s tribunou Malého stadionu a areál by podle Rudy mohl splňovat kritéria třeba i pro pořádání akcí typu dorosteneckého či juniorského mistrovství Evropy.

Pražská atletika by se příští rok mohla dočkat dokonce hned dvou stadionů, radní schválili rovněž záměr přestavby areálu postaveného původně pro chrtí závody a motokáry pod Motolem.

U něj jsou oproti Strahovu plánované náklady více než dvojnásobné a měly by ho využívat zejména kluby z Prahy 5 a 13 a veřejnost. „Předpokládá se celková kapacita sportujících dětí, mládeže i dospělých až 3 000 týdně,“ uvedl v prosinci pro ČTK radní Antonín Klecanda (STAN).