Článek
Alespoň na 810 cm, což byl jeho stříbrný pražský výkon, se svěřenec Josefa Karase dostal v každé další sezoně s výjimkou roku 2019, kdy utrpěl únavovou zlomeninu nártu. Vzácná stabilita.
Přidal stříbro na mistrovství Evropy do 23 let a vyhrál univerziádu, kde posunul český rekord až na 831 cm. A i když letos překročil třicítku, poprvé v kariéře se mu povedlo zaskákat si během jednoho roku užší finále na vrcholné halové i venkovní akci.
Pod střechou byl v Istanbulu na evropském šampionátu pátý jen šest centimetrů od medaile, na nedávném mistrovství světa v Budapešti skončil sedmý, což byl nejlepší výsledek českého dálkaře v historii.
„Fajn sezona. Co se týče umístění, tak super, výkony ok,“ zhodnotil se po víkendovém mistrovství republiky družstev v Hodoníně, byť před sebou má ještě závod v Chebu a snad i v Záhřebu. „Výkonnostně to byl nejlepší rok od sezony 2019, ale myslím, že mám daleko na víc, i na ostrý olympijský limit, tak bych to chtěl zúročit,“ věří si i na výkon 827 cm.
O jeho renomé v dálkařském světě svědčí i pozvánka na slavný mítink Weltklasse v rámci Diamantové ligy, která je pro české atlety čím dál vzácnější. A Juška skončil v Curychu čtvrtý jen vinou horšího druhého pokusu oproti řeckému mistru světa Militiadisi Tentogluovi.
„Dlouho jsem nebyl ve své kůži, ale pak padlo 804. Být to o tři centimetry dál, mohl jsem být druhý nebo i vyhrát, protože pak by Tentoglu už neskákal poslední pokus, ale to jsou kdyby,“ vracel se ke čtvrtečnímu mítinku.
Juška startoval letos potřetí ve finále mistrovství světa, s nikým jiným se nepotkal mezi elitou v Pekingu 2015 i Budapešti 2023. I to je důkaz dlouholeté vyrovnanosti. A i když byl mezi elitní dvanáctkou letos po Američanu Dandym druhý nejstarší, atlet pražského Olympu chce mezi elitou ještě pěkných pár let vydržet.
„Mám v plánu ještě pět let,“ pousměje se. Proč si naplánoval zrovna pětiletku, je zjevné. „Chtěl bych startovat na třech olympiádách. A když mi Tokiu uteklo, tak se to protahuje,“ vysvětluje Juška, jenž v olympijském Riu 2016 uvízl v kvalifikaci.
Daří se i po třicítce
Soubojů s mladšími parťáky se nebojí. „Nejsem si jistý, jestli může být závodník na vrcholu jen mezi 25 a 28 lety. Snad jdu i příkladem, že i když už je to od mého českého rekordu už šest let, tak pořád jsem od něj letos zatím šestnáct centimetrů. Na třicátníka dobrý,“ pousmál se.
„Snad forma nebude ani v dalších letech opadat, ale samozřejmě záleží hodně na zdraví,“ uvědomuje si Juška, jehož i v přípravě na letošní rok zlobily plotýnky.
