Článek
Budapešť (od našeho zpravodaje) ‑ Týden před plánovaným odletem do Evropy se třicetiletý Crouser probudil s bolestí v lýtku. „Mysleli jsme, že to je natržený sval, také jsme to tak léčili,“ popisoval.
Jenže bolest neustupovala a Crouser podstoupil podrobnější lékařskou prohlídku. Ta odhalila dvě krevní sraženiny. „Tréninkový kemp jsem mohl odepsat a museli jsme vymyslet způsob, jak se sem dostat,“ líčil Crouser. Dlouhé léty totiž naopak můžou ke vzniku trombózy přispět.
„Mám skvělý lékařský tým, tak jsme našli způsob, jak bezpečně letět. Ale byla úleva, když jsem se sem dostal,“ neskrýval. S pomocí léků na ředění krve byl připraven obhajovat titul.
A samotná koulařská soutěž pro něj už takovým nervákem nebyla. V kvalifikaci předvedl přesně to, co potřeboval, a ani český rekordman Tomáš Staněk nepochyboval, že i přes trable si Crouser odnese zlato. „To je jako když se bavíme o Boltovi, je úplně jinde,“ říkal na adresu světového rekordmana.
Američana během finále nečekaně pozlobil jen Ital Leonardo Fabri, ale v poslední sérii rodák z Portlandu vytáhl z rukávu druhý nejdelší hod historie a rekord světových šampionátů: 23,51 m, jen pět centimetrů za svým historickým maximem.
„Ten poslední pokus byl takovým dokladem tvrdé práce za poslední roky. Sice to těsně nebyl světový rekord, ale pro mě byl. Posledních dvacet dnů bylo hodně náročných, tolik stresu jsem nikdy nezažil,“ uznal dvojnásobný olympijský vítěz a teď i dvojnásobný světový šampion.
