První, nejdůležitější, přitom neznámý. Jak Češi poznávají Írán

Američany a Francouze není třeba českým hráčům dlouze představovat, každý dobře zná takřka kompletní soupisky. U Íránců, z nichž většina působí v domácí soutěží, se naopak jejich povědomí blíží nule, a tak nabírá na významu role skautingu.

Přípravě na soupeře se v realizačním týmu věnuje asistent Jan Pospíšil a na nedostatek studijního materiálu si nemohl stěžovat. „Íránci odehráli dva zápasy ve Španělsku, když my byli na olympijské kvalifikaci, a jedno v Japonsku," popisuje.

Čím ho nejlepší asijský tým posledního kontinentálního šampionátu (za vítěznou Austrálií) zaujal? „Proti Španělům hrál hodně agresivně s nátlakovou obranou. Začali ve velkém tempu, asi přijdou s něčím takovým proti nám, musíme být připraveni od první minuty," hlásí Pospíšil.

Vedle svého pozorování využívá i osvědčený systém Synergy, do něhož se zápasy nahrají. „Firma má desítky až stovky zaměstnanců, zápas rozsekají podle jednotlivých kategorií a my si můžeme vytáhnout analytická data, jaká potřebujeme včetně konkrétních videí," popisuje.

Dalším úkolem je pak poznatky předat hráčům, ale zároveň je nepřehltit. „Dva dny před zápasem na videu ukazujeme charakteristiku hráčů soupeře, třeba jestli je to střelec, nebo víc najíždí pod koš. Kompletní informace připravíme i na papíře. Den před zápasem u videa rozebíráme charakter týmu, jak hraje v útoku i obraně, a v den zápasu si ještě projdeme jejich akce," vypočítává Pospíšil. „Ale ve finále jsou to vždy dvě tři klíčové charakteristiky, které hráčům vštěpujeme, než jdou na hřiště, to je práce asistentů," doplňuje.

Osmička Čechů včetně všech klíčových hráčů už v Tokiu stihla tři tréninky, v pátek absolvuje první přípravu přímo v zápasové hale v Saitamě. Po ní ji doplní čtveřice hráčů, která do Japonska cestuje z Prahy dodatečně.