Článek
Právě po středečním osmifinále proti Kanadě, které Češky prohrály 40:67, je jasné, že si ve zbytku turnaje zahrají o umístění na 9. - 16. pozici.
„Nebrala jsem ten zápas nějak speciálně, i když je pravda, že Kanada je mi blízká tím, jak tam vyrůstal táta. Navíc tam má rodiče, takže za oceán každé dva roky létáme na Vánoce, občas přiletí rodina k nám. V Británii mám pouze vzdálenější příbuzné, takže moje spojení s Anglií je spíš na papíře. Ani třeba ve fotbale na mistrovství světa ji nefandím. Rozhodně zatím plánuju hrát tady,“ přiznává Robson.
Britský původ se tak u ní nejvíc projevil v tom, že jejím mateřským jazykem je angličtina.
„V dětství jsme se bavili i mezi sourozenci hlavně anglicky, je to velké plus do života, měla jsem to pak ve škole lehčí. Je fajn rozumět všemu,“ usmívá se česká reprezentantka, která zazářila v posledním skupinovém utkání s Japonskem, kdy se blýskla jedenácti body.
Na dotaz, zda opravovala své učitele angličtiny, ale odpovídá jasně. „Ne, chodila jsem na bilingvní základní školu, kde jsme měli rodilé mluvčí na angličtinu, teď chodím na gymnázium, kde jsou taky super učitelé,“ přesvědčuje Robson a pokračuje.
„Přirozenější je mi teď čeština, protože tou mluvím ve škole a na basketu, i když je pravda, že mám někdy problém s gramatikou,“ říká.
Cítí se ale především jako Češka a dres národního týmu obléká na probíhajícím domácím mistrovství světa do sedmnácti let v Brně.
„Fanoušci jsou hustí. Celou dobu tady cítíme hroznou podporu. Když dáme koš nebo se nám povede jiná dobrá situace na hřišti, tak nám proběhne mráz po zádech z toho, jakou nám vytváří kulisu,“ rozplývá se Robson.
Domácím příznivcům ale zatím Češky moc radosti neudělaly, když prohrály všechny čtyři duely na turnaji. O to větší motivaci ale mají do závěrečných třech zápasů o umístění, nejprve se utkají v menší hale Starez Arény Vodova v pátek od 17.00 s Lotyšskem.
„Chceme vyhrát a umístit se co nejvýš. Je těžké na hlavu, že jsme prohrály čtvrtý zápas v řadě, ale nevzdáme to a půjdeme do dalšího utkání jako vždy s velkým nasazením,“ přesvědčuje Robson.
Právě světový šampionát je jednou z prvních velkých mezinárodních akcí pro mladou křídelnici, která by si v budoucnosti ráda zahrála basketbal v zahraniční soutěži.
„Chci hrát do doby, dokud mě bude basketbal bavit. Bylo by super se podívat do ciziny,“ uzavírá Robson.
